# Ústavní soud, sp. zn. IV.ÚS 771/10

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: IV.ÚS 771/10
- ECLI: ECLI:CZ:US:2010:4.US.771.10.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 6. 4. 2010
- Datum zveřejnění: 14. 4. 2010
- Předmět řízení: procesní otázky řízení před Ústavním soudem/přípustnost v řízení o ústavních stížnostech/stížnost proti nikoli poslednímu rozhodnutí
- Klíčová slova: odvolání
- Dotčené předpisy: 141/1961 Sb., § 245

## Výrok

Návrh se odmítá.

## Odůvodnění

Navrhovatel se domáhal zrušení výše označeného rozsudku, jímž bylo rozhodováno o jeho vině a odsouzení pro spáchání trestného činu podvodu podle § 209 odst. 1, 5 písm. a) trestního zákoníku. Uvedl, že tímto nepravomocným rozhodnutím bylo zasaženo do práv, která jsou zakotvena v čl. 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, v čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, v průběhu trestního řízení pak nebyla respektována zásada obsažená zejména v § 2 odst. 1 trestního řádu. Poukázal dále na to, že napadenému rozsudku předcházelo usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 23. 9. 2008 sp. zn. 12 To 48/2008, kterým byl původní rozsudek Městského soudu v Praze sp. zn. 43 T 9/2006 jako rozsudek soudu I. stupně zrušen a věc mu vrácena k dalšímu řízení a novému rozhodnutí, jímž byl pak rozsudek ze dne 18. 1. 2010, proti kterému stížnost směřuje.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Lze ji podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně práv poskytuje, když takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Ústavní stížnost je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. To neplatí pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení. Soudce zpravodaj mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li nepřípustný [§ 72 odst. 1 písm. a), odst. 3, § 75 odst. 1 a § 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu návrhu a označení spisové značky rozsudku Městského soudu v Praze je nepochybné, že ústavní stížnost směřuje proti rozsudku soudu I. stupně, který dle sdělení obžalovaného, nyní stěžovatele, nebyl ani rozsudkem pravomocným, ústavní stížnost tak nebrojí proti rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon k ochraně tvrzeného práva stěžovateli poskytuje. Proto byl podaný návrh shledán nepřípustným, když k použití § 75 odst. 2 zákona o Ústavním soudu důvody nebyly ani tvrzeny.

Pro výše uvedené bylo rozhodnuto tak, jak ve výroku obsaženo [§ 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/IV-US-771/10-1)