# Ústavní soud, sp. zn. IV.ÚS 756/06

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: IV.ÚS 756/06
- ECLI: ECLI:CZ:US:2007:4.US.756.06
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 12. 3. 2007
- Datum zveřejnění: 12. 10. 2007
- Předmět řízení: základní práva a svobody/svoboda osobní/vazba
- Klíčová slova: vazba/důvody, vazba/vzetí do vazby
- Dotčené předpisy: 2/1993 Sb., čl. 8 odst.2, čl. 8 odst.5; 141/1961 Sb., § 67 písm.a, § 302

## Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

## Odůvodnění

Ústavní stížností podanou ve lhůtě podle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí. Domnívá se, že jím byla porušena jeho základní práva zakotvená v čl. 8 odst. 2 a odst. 5 Listiny základních práv a svobod.

Napadeným rozhodnutím byla zamítnuta stížnost stěžovatele proti rozhodnutí Okresního soudu v Ústí nad Orlicí, na základě něhož byl vzat do vazby z důvodu uvedeného v ust. § 67 písm. a) tr. řádu.

Stěžovatel byl vzat do vazby bezprostředně poté, co byl na základě několik let trvajícího extradičního řízení vydán do České republiky z Kanady. Namítá, že důvody útěkové vazby nejsou dány, neboť na svém vydání do ČR aktivně spolupracoval a k jeho vycestování došlo zcela legálně a bez vědomosti o možnosti trestního stíhání. Dále namítá, že mu dosud nebylo řádně doručeno usnesení o zahájení trestního stíhání.

Ústavní soud přezkoumal ústavní stížnost i obě rozhodnutí obecných soudů o vzetí stěžovatele do vazby a dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

K námitkám týkajícím se opodstatněnosti vazebního důvodu podle ust. § 67 písm. a) tr.ř. se obsáhle vyjadřoval jak soud I. stupně, tak soud odvolací. Odvolací soud například poukázal i na to, že stěžovatel musel nejpozději v dubnu 1999 vědět, že je proti němu vedeno trestní stíhání a mohl se tedy do ČR vrátit ještě před tím, než bylo zahájeno extradiční řízení, pokud by tak skutečně učinit chtěl. V podrobnostech lze na vyčerpávající odůvodnění obou rozhodnutí odkázat.

Sdělení obvinění bylo v souladu s trestním řádem v platném znění doručeno v roce 1999 obhájkyni, která byla stěžovateli ustanovena, neboť proti němu bylo vedeno řízení jako proti uprchlému. Později byl zjištěn pobyt stěžovatele v Kanadě a zahájeno extradiční řízení. Když důvody pro řízení proti uprchlému pominuly, pokračoval soud, opět zcela v souladu s trestním řádem, v řízení podle obecných ustanovení tr.ř. Navíc stěžovatel sám uvedl u výslechu dne 30. 10. 2006, který předcházel vydání rozhodnutí o vzetí do vazby a kterému byl přítomen stěžovatelův právní zástupce, že měl od policie v Kanadě k dispozici celý spis. Soudy tedy postupovaly v souladu se zákonem i ústavním pořádkem a stěžovatel měl všechny potřebné informace, aby mohl svá práva efektivně chránit.
Vzhledem k tomu, že se stěžovateli nepodařilo prokázat porušení jeho základních práv, Ústavnímu soudu nezbylo než ústavní stížnost pro její zjevnou neopodstatněnost odmítnout podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/IV-US-756/06-06)