# Ústavní soud, sp. zn. IV.ÚS 749/02 - Soud: Ústavní soud - Spisová značka: IV.ÚS 749/02 - ECLI: ECLI:CZ:US:2003:4.US.749.02 - Typ rozhodnutí: Usnesení - Datum rozhodnutí: 24. 2. 2003 - Datum zveřejnění: 30. 10. 2007 - Předmět řízení: základní práva a svobody/svoboda osobní - Klíčová slova: vazba - Dotčené předpisy: 141/1961 Sb., § 67, § 74a; 2/1993 Sb., čl. 8 odst.2 ## Výrok Ústavní stížnost se odmítá. ## Odůvodnění Ve včas podané ústavní stížnosti proti shora uvedeným rozhodnutím obecných soudů stěžovatel uvádí, že těmito rozhodnutími došlo k porušení jeho ústavně zaručených práv zakotvených v čl. 8 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Stěžovateli byla totiž odepřena možnost seznámit se s návrhem na jeho omezení ve výkonu trestu odnětí svobody ve smyslu § 74a trestního řádu, a navíc umístění na oddělení samovazby představuje citelný zásah do osobnostních práv. Z těchto, jakož i dalších, důvodů domáhá se proto zrušení napadených usnesení. Z obsahu spisu 1 Nt 449/2002 Okresního soudu v Kladně Ústavní soud zjistil, že již citovaným usnesením tohoto soudu bylo stěžovateli stanoveno omezení ve výkonu trestu odnětí svobody, a to v takovém rozsahu, jaká jsou omezení obviněných ve vazbě z důvodů uvedených v § 67 písm. b) trestního řádu. V důvodech svého rozhodnutí uvedl okresní soud, že stěžovatel, jenž je ve výkonu trestu, je opětovně trestně stíhán, a že proto je třeba, aby se podrobil omezením vyplývajícím z ustanovení § 67 písm. b) trestního řádu. K odvolání stěžovatele rozhodl Krajský soud v Praze napadeným usnesením tak, že v tomto výroku usnesení soudu prvého stupně zrušil a rozhodl tak, že stěžovateli se stanoví omezení spočívající v kontrole korespondence a přijímání návštěv za přítomnosti orgánu činného v trestním řízení, a to na dobu do 8. 11. 2002. Jak konstatoval krajský soud, ustanovení § 74a trestního řádu neukládá soudci povinnost před rozhodnutím o omezení výkonu trestu obviněného vyslechnout, a navíc v tomto případě nejde o omezení osobní svobody stěžovatele, která je omezena již samotným výkonem trestu na podkladě pravomocného soudního rozhodnutí, ale jen o určité zpřísnění režimu výkonu trestu spočívající v tom, že korespondence stěžovatele bude kontrolována a návštěvy bude moci přijímat pouze za přítomnosti orgánu činného v trestním řízení. Doba trvání těchto omezení by měla trvat pouze 3 měsíce od rozhodnutí prvého soudu (§ 71 odst. 2 věta druhá trestního řádu). Stěžovatel ve své ústavní stížnosti přehlíží tu základní skutečnost, že výkon trestu odnětí svobody je již sám o sobě omezením jeho osobní svobody a že smyslem ustanovení § 74a trestního řádu je pouze omezit obviněného ve výkonu trestu odpykávaného pro jiný trestný čin. Jak patrno ze spisu, stěžovateli bylo obvinění z další trestné činnosti sděleno dne 6. 8. 2002, což znamená, že byl dobře obeznámen s důvody dalšího trestního stíhání a že vzhledem k jeho povaze a závažnosti opatření podle § 74a trestního řádu bylo zcela předvídatelné. Ustanovení § 74a trestního řádu ukládá soudu povinnost, je-li dán některý z důvodů vazby podle § 67 rozhodnout o důvodech, obsahu a trvání nezbytných omezení, navíc omezení, kterému byl stěžovatel po dobu již uplynulých 3 měsíců podroben - kontrola korespondence a přijímání návštěv za přítomnosti orgánu činného v trestním řízení -, jsou natolik časově i věcně limitována, že úvaha o porušení stěžovatelových ústavně zaručených práv zjevně postrádá jakékoli opodstatnění. Ústavní soud proto z uvedených důvodů ústavní stížnost podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 77/1998 Sb., jako zjevně neopodstatněnou odmítl. Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné. V Brně dne 24. února 2003 JUDr. Pavel Varvařovský předseda senátu --- [Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/IV-US-749/02-02)