# Ústavní soud, sp. zn. IV.ÚS 697/09

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: IV.ÚS 697/09
- ECLI: ECLI:CZ:US:2009:4.US.697.09.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 6. 4. 2009
- Datum zveřejnění: 15. 4. 2009
- Předmět řízení: právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /bagatelní věci
- Klíčová slova: odůvodnění
- Dotčené předpisy: 2/1993 Sb., čl. 36 odst.1; 99/1963 Sb., § 157 odst.2

## Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

## Odůvodnění

I.

Ústavnímu soudu byl dne 25. 3. 2009 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu § 72 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), prostřednictvím něhož se stěžovatelka domáhala zrušení výše citovaného rozsudku obecného soudu.

Předtím, než se Ústavní soud začal věcí meritorně zabývat, přezkoumal podání po stránce formální a konstatoval, že podaná ústavní stížnost obsahuje veškeré náležitosti, jak je stanoví zákon o Ústavním soudu.

II.

Žalobou ze dne 5. 6. 2008 se stěžovatelka domáhala po vedlejším účastníkovi zaplacení částky 1.015,- Kč s příslušenstvím. Soud ustanovil vedlejšímu účastníkovi neznámého pobytu opatrovníka a žalobu zamítl pro nedostatek aktivní legitimace. Stěžovatelka nesouhlasí se závěrem obecného soudu, že podmínkou účinnosti postoupení pohledávky je oznámení tohoto úkonu dlužníkovi. Stěžovatelka ve svých úvahách vychází z názoru, že dokud postoupení pohledávky není oznámeno dlužníkovi, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníkovi neprokáže, zprostí se dlužník závazku plnění postupiteli. Změna na straně oprávněného subjektu nastává již uzavřením smlouvy o postoupení a není jakkoli vázáno na souhlas či vědomí dlužníka. Pro posouzení aktivní legitimace k podání žalobního návrhu je dle názoru stěžovatelky rozhodné, kdo je vlastníkem pohledávky.

III.

Ústavní soud přezkoumal napadené rozhodnutí orgánů státní moci z pohledu tvrzeného porušení ústavně zaručených práv a konstatuje, že zásah do základních práv stěžovatelky neshledal.

Stěžovatelka ve svém návrhu polemizuje především o podmínkách účinnosti smlouvy o postoupení pohledávky. Na tomto místě je však třeba odkázat na ustálenou judikaturu, dle níž Ústavnímu soudu výklad tzv. jednoduchého práva v zásadě nenáleží, a to ani za situace, že by se s uplatněným výkladem neztotožňoval. Ústavní soud by byl příslušný zasáhnout teprve v případě, že by se orgány státní moci výkladem zákona dopustily excesu zasahujícího do základních práv a svobod stěžovatelky.

V projednávaném případě nelze přehlédnout tu skutečnost, že postoupení pohledávky se týká částky 1 015,-Kč, kterou lze označit za zcela bagatelní. Ústavní soud ve své rozhodovací praxi (např. rozhodnutí ve věcech sp. zn. III. ÚS 602/05, III. ÚS 748/07, I. ÚS 931/08 a mnoho dalších) dal přitom v minulosti již najevo, že v takových případech - s výjimkou zcela extrémních rozhodnutí, za něž však napadené rozhodnutí považovat nelze - je úspěšnost ústavní stížnosti pro její zjevnou neopodstatněnost vyloučena.

Z výše uvedených důvodů Ústavnímu soudu nezbylo než předmětnou ústavní stížnost mimo ústní jednání a bez přítomností účastníků dle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnout jako návrh zjevně neopodstatněný.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/IV-US-697/09-1)