# Ústavní soud, sp. zn. IV.ÚS 61/04

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: IV.ÚS 61/04
- ECLI: ECLI:CZ:US:2005:4.US.61.04
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 12. 8. 2005
- Datum zveřejnění: 30. 10. 2007
- Předmět řízení: právo na soudní a jinou právní ochranu
- Klíčová slova: byt, nájem, důkaz/volné hodnocení
- Dotčené předpisy: 40/1964 Sb., § 686; 99/1963 Sb., § 132, § 157 odst.2

## Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

## Odůvodnění

Ústavní stížností ze dne 11. února 2004, která splňovala formální náležitosti podle zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o Ústavním soudu), napadly stěžovatelky ve své občanskoprávní věci rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 11. listopadu 2003 (15 Co 290/2003-115) a tvrdily, že jím bylo porušeno jejich právo na spravedlivý proces (čl. 36 Listiny základních práv a svobod). Stěžovatelky proto navrhly zrušit napadené rozhodnutí Městského soudu v Praze, jak je vpředu označeno.

Ústavní soud zjistil (č. l. 12 spisu Ústavního soudu), že proti označenému rozsudku Městského soudu v Praze bylo podáno dovolání, na jehož základě bylo rozsudkem Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. července 2005 (26 Cdo 1791/2004) rozhodnuto tak, že rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 11. listopadu 2003 (15 Co 290/2003-115) a rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 8. dubna 2003 (9 C 19/2001-97), ve spojení s usnesením ze dne 28. května 2003 (9 C 19/2001-99), se zrušují a věc se vrací Obvodnímu soudu pro Prahu 3 k dalšímu řízení.

Podle § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje; to neplatí pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení.

Vzhledem ke kasačnímu rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR je zřejmé, že řízení před obecnými soudy není ukončeno pravomocným rozhodnutím. Ústavní stížností napadené rozhodnutí Městského soudu v Praze, vzhledem k jeho zrušení Nejvyšším soudem ČR, po

právní stránce neexistuje. Z těchto důvodů posoudil Ústavní soud ústavní stížnost stěžovatelek jako nepřípustnou (§ 75 odst. 1 per analog. zákona o Ústavním soudu), a jako takovou ji soudcem zpravodajem odmítl [§ 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu].

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/IV-US-61/04-04)