# Ústavní soud, sp. zn. IV.ÚS 605/09

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: IV.ÚS 605/09
- ECLI: ECLI:CZ:US:2009:4.US.605.09.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 1. 4. 2009
- Datum zveřejnění: 7. 4. 2009
- Předmět řízení: procesní otázky řízení před Ústavním soudem/přípustnost v řízení o ústavních stížnostech/procesní prostředky k ochraně práva/dovolání trestní
- Dotčené předpisy: 141/1961 Sb., § 265b odst.1 písm.g

## Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

## Odůvodnění

Stěžovatel svou včas podanou ústavní stížností napadá, z důvodů v ní rozvedených, v záhlaví označená rozhodnutí obecných soudů, z nichž prvým bylo zamítnuto odvolání stěžovatele směřující proti druhému z označených rozhodnutí, jímž byl stěžovatel uznán vinným trestným činem podvodu podle § 250 odst. 1, 2 trestního zákona, za což byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 8 měsíců, odloženého podmíněně na zkušební dobu 20 měsíců, a zároveň mu byl uložen trest zákazu obchodní a zprostředkovatelské činnosti prostřednictvím internetového obchodu na dobu 20 měsíců.

V podrobně rozvedených důvodech ústavní stížnosti stěžovatel spatřuje, kromě formálních nedostatků a nedostatku důkazů, jím tvrzené porušení čl. 2 odst. 2, čl. 36 odst. 1, čl. 39 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a svobod také v nesprávném hmotně právním posouzení věci a nesprávně použité právní kvalifikaci. Za této situace třeba jeho ústavní stížnost považovat za nepřípustnou, neboť stěžovatel, alespoň to z obsahu jeho ústavní stížnosti neplyne, nevyužil procesního prostředku poskytovaného mu zákonem (§ 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů) a nepodal ve smyslu ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) trestního řádu dovolání. Ústavní soud, který opakovaně ve své judikatuře připomíná zásadu subsidiarity ústavní stížnosti, z níž plyne též princip minimalizace zásahů Ústavního soudu do činnosti ostatních orgánů veřejné moci, což znamená, že ústavní stížnost je krajním prostředkem k ochraně práva nastupujícím tehdy, kdy náprava před těmito orgány veřejné moci již není standardním postupem možná, za uvedeného stavu ústavní stížnost podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpis, jako nepřípustnou odmítl.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/IV-US-605/09-1)