# Ústavní soud, sp. zn. IV.ÚS 599/21

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: IV.ÚS 599/21
- ECLI: ECLI:CZ:US:2021:4.US.599.21.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 18. 3. 2021
- Datum zveřejnění: 12. 4. 2021

## Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

## Odůvodnění

Dne 4. 3. 2021 byla Ústavnímu soudu doručena ústavní stížnost, kterou se stěžovatel dožaduje zrušení v záhlaví uvedených nevyhovujících rozhodnutí o žádosti povinného na ustanovení zástupce z řad advokátů pro exekuční řízení k návrhu oprávněné České republiky ? Ministerstva spravedlnosti pro 900 Kč s přísl. Stěžovatel odůvodnil svoji žádost tím, že jeho osobní, majetkové a výdělkové poměry mu zaplacení zástupce neumožňují, ale soudní exekutor jeho žádosti nevyhověl, aniž by se jí řádně zabýval. Stěžovateli je zabraňováno v přístupu k soudu, jeho věc není spravedlivě projednána nestranným soudem v přiměřené lhůtě, proto navrhuje, aby Ústavní soud zrušil napadená rozhodnutí.

Přestože byl stěžovatel v minulosti v souvislosti s jeho předchozími podáními mnohokrát opakovaně Ústavním soudem poučen o formálních požadavcích kladených na ústavní stížnost ustanovením § 30 a § 31 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), nyní podaný návrh tyto podmínky rovněž nesplňuje.

Podle ustálené judikatury Ústavního soudu platí, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení dostávalo stěžovateli vždy, v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v případech předchozích. Lze-li totiž vycházet ze spolehlivého předpokladu, že již dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé stěžovatele dostatečně poučit o zásadě, že se na Ústavní soud (s ústavní stížností) nelze obracet jinak, než řádným podáním a v zastoupení advokátem, jeví se Ústavnímu soudu, jak se ostatně vyjádřil i v řízeních stěžovatele vedených pod sp. zn. IV. ÚS 2373/20, I. ÚS 2374/20, III. ÚS 2613/20, I. ÚS 2730/20 a dalších, setrvání na požadavku dalšího poučení pro konkrétní řízení neefektivním a formalistickým. Za dané situace, kdy stěžovatel ignoruje zákonem předepsané náležitosti ústavní stížnosti, Ústavní soud shledal důvod pro přiměřenou aplikaci ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a návrh mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení odmítl.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/IV-US-599/21-1)