# Ústavní soud, sp. zn. IV.ÚS 568/21

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: IV.ÚS 568/21
- ECLI: ECLI:CZ:US:2021:4.US.568.21.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 9. 3. 2021
- Datum zveřejnění: 29. 3. 2021
- Klíčová slova: opravný prostředek - řádný, odvolání
- Dotčené předpisy: 99/1963 Sb., § 201

## Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

## Odůvodnění

1. Ústavní stížností, odeslanou na adresu Ústavního soudu dne 1. 3. 2021, se stěžovatel podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky a § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), domáhá zrušení v záhlaví uvedeného usnesení s tvrzením, že jím byla porušena jeho základní práva ve smyslu Listiny základních práv a svobod, a to právo na soudní ochranu a vlastnické právo.

2. Z ústavní stížnosti a napadeného rozhodnutí se podává, že soudní exekutorka Mgr. Zuzana Sobíšková (dále jen "soudní exekutorka") vydala v exekuční věci vedené pod sp. zn. 180 EX 4972/11 k vymožení pohledávky oprávněné první vedlejší účastnice vůči stěžovateli ve výši 4 962,55 Kč s příslušenstvím napadené usnesení, jímž udělila druhé vedlejší účastnici příklep na vydražené nemovité věci, a to specifikované bytové jednotce ve vlastnictví stěžovatele. Stěžovatel, který se podle svého tvrzení dlouhodobě zdržuje ve Velké Británii, údajně neměl žádné tušení o tom, že pro zanedbatelný dluh se vede exekuční řízení, natož, že pro uspokojení dluhu došlo k prodeji jeho nemovitosti. Upozorňuje, že soudní exekutorka veškeré písemnosti doručovala na adresu, kde se dlouhodobě nezdržuje.

3. Před meritorním posouzením ústavní stížnosti je povinností Ústavního soudu zkoumat, zda jsou splněny procesní předpoklady kladené na takový návrh zákonem o Ústavním soudu.

4. Podle § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu lze podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Na toto ustanovení navazuje § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu stanovící, že ústavní stížnost je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. Napadené usnesení obsahuje výslovné poučení, že je možné proti němu podat odvolání do 15 dnů od doručení usnesení k odvolacímu soudu. Podle vyznačené doložky nabylo usnesení právní moci dne 19. 11. 2020, z čehož plyne, že stěžovatel proti němu odvolání nepodal, je tudíž zřejmé, že ústavní stížnost je nepřípustná. Kromě toho Ústavní soud dodává, že ústavní stížnost proti napadenému usnesení byla podána po uplynutí zákonem stanovené dvouměsíční lhůty. Upozorňuje-li stěžovatel na vady v doručování písemností, má k dispozici adekvátní právní prostředky k ochraně svých práv.

5. Vzhledem ke zjištěným skutečnostem Ústavní soud mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl ústavní stížnost jako nepřípustnou podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/IV-US-568/21-1)