# Ústavní soud, sp. zn. IV.ÚS 491/02

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: IV.ÚS 491/02
- ECLI: ECLI:CZ:US:2002:4.US.491.02
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 29. 8. 2002
- Datum zveřejnění: 30. 10. 2007
- Předmět řízení: právo na soudní a jinou právní ochranu
- Klíčová slova: důkaz, náklady řízení
- Dotčené předpisy: 2/1993 Sb., čl. 36 odst.1; 99/1963 Sb., § 132, § 146 odst.2

## Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

## Odůvodnění

Ve včas podané ústavní stížnosti proti shora uvedeným rozhodnutím obecných soudů stěžovatelka uvádí, že těmito rozhodnutími došlo k porušení jejích ustavně zaručených práv zakotvených v čl. 36 Listiny základních práv a svobod, neboť obecné soudy jí nejen nepřiznaly v rozporu s ustanovení § 146 odst. 2 o. s. ř. nárok na náhradu nákladů řízení, ale naopak povinnost k této náhradě uložily jí samotné. Z těchto, jakož i dalších, důvodů domáhá se proto zrušení napadených rozhodnutí.

Z obsahu spisu 7 C 61/2001 Okresního soudu v Havlíčkově Brodě Ústavní soud zjistil, že již citovaným rozhodnutím tohoto soudu bylo mimo jiné stěžovatelce uloženo nahradit žalovanému náklady řízení v částce 4 650,-- Kč. K odvolání stěžovatelky rozhodl Krajský soud v Hradci Králové napadeným usnesením tak, že usnesení okresního soudu v napadeném výroku potvrdil. Přitom se ztotožnil se závěrem soudu prvého stupně, že nelze míti za to, že žaloba byla podána důvodně a byla vzata zpět jen pro chování žalovaného.

V již celkem konstantní judikatuře Ústavní soud několikráte konstatoval, že rozhodnutí obecných soudů o nákladech řízení zpravidla postrádá způsobilost posunout věc do ústavně právní roviny, neboť nejde o rozhodnutí ve věci samé a v tomto směru má pouze akcesorickou povahu. V konkrétním případě dospěly obecné soudy navíc k závěru o potřebě aplikace ustanovení § 146 odst. 2 věty první na základě hodnocení provedených důkazů, vyzněvšich v tom směru, že nelze dovodit naplnění skutkové podstaty uvedené v ustanovení § 146 odst. 2 věta druhá o. s. ř. Protože z ústavního principu nezávislosti soudů (§ 82 odst. 2 Ústavy ČR) vyplývá též zásada volného hodnocení důkazů (§ 132 o. s. ř.), nespadá do pravomoci Ústavního soudu, když byly respektovány podmínky dané ustanovením § 132 o. s. ř., a nedošlo tedy k žádnému excesu, toto hodnocení důkazů posuzovat odchylně.

Všechny uvedené skutečnosti a úvahy jsou natolik evidentní, že Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 77/1998 Sb., odmítnout.

Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.

V Brně dne 29. srpna 2002

JUDr. Eva Zarembová
předsedkyně senátu

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/IV-US-491/02-02)