# Ústavní soud, sp. zn. IV.ÚS 478/98

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: IV.ÚS 478/98
- ECLI: ECLI:CZ:US:1998:4.US.478.98
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 7. 12. 1998
- Datum zveřejnění: 30. 10. 2007
- Předmět řízení: základní práva a svobody/právo vlastnit a pokojně užívat majetek; právo na soudní a jinou právní ochranu
- Klíčová slova: vlastnické právo/ochrana, interpretace, dědění
- Dotčené předpisy: 108/1945 Sb., čl.; 40/1964 Sb., § 461; 87/1991 Sb., § 1 odst.1

## Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

## Odůvodnění

Ve včas podané ústavní stížnosti proti shora uvedeným rozhodnutím obecných soudů stěžovatel uvádí, že těmito rozhodnutími došlo k porušení jeho ústavně zaručených práv zakotvených v článku 11 odst. 1, článku 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, jakož i v článku 90 a článku 95 odst. 1 Ústavy ČR. Výslechem stěžovatelem navržených svědků mohlo totiž být prokázáno, že v případě konfiskace majetku jeho rodičů došlo ke zneužití dekretu č. 108/1945 Sb., neboť tito byli zbaveni majetku, přesto, že prokazatelně nebyli zrádci. Stěžovatel přitom měl eminentní právní zájem na určení, že jeho zemřelí rodiče byli

2 IV. ÚS 478/98
podílovými spoluvlastníky předmětných nemovitostí, a to zejména pro účely dodatečného projednání dědictví a následného vkladu vlastnického práva. Z uvedených důvodů navrhuje proto zrušení napadených rozhodnutí.
Z obsahu spisu 6 C 70/97 Okresního soudu v Domažlicích Ústavní soud zjistil, že již citovaným rozsudkem tohoto soudu byl zamítnut stěžovatelův návrh na určení, že zemřelí J. a A.P. byli podílovými spoluvlastníky nemovitostí, ve výroku tohoto rozsudku blíže označených. V důvodech svého rozhodnutí uvedl okresní soud, že určovací návrh má určitou funkci, která však v projednávané věci nemůže být naplněna, neboť za situace, kdy došlo ke konfiskaci majetku jeho rodičů, nemůže být stěžovatel v žádném směru v tomto bodě úspěšný. K odvolání stěžovatele rozhodl Krajský soud v Plzni napadeným rozsudkem tak, že rozsudek soudu I. stupně potvrdil, když přitom poukázal i na neúspěch stěžovatele v řízení vedeném u Okresního soudu Plzeň-město pod sp. zn. 15C 107/92 a v něm zjištěnou konfiskaci předmětného majetku.
Ve své ústavní stížnosti přehlíží stěžovatel tu základní skutečnost, že nemovitosti, jichž se určovací návrh týká, byly konfiskovány správními akty podle dekretu č. 108/1945 Sb., a to akty vydanými před 25.2.1948, tedy mimo rámec tzv. rozhodného období (§ 1 odst. 1 zákona
č. 87/1991 Sb.). Jde tedy o nemovitosti, jež přešly do vlastnictví státu dnes již nenapadnutelným způsobem, takže jakékoliv dokazování v tomto směru by bylo právně irelevantní. Je-li tomu tak, potom sledovaného cíle nemůže stěžovatel dosáhnout ani návrhem na určení, že jeho zemřelí rodiče byli podílovými spoluvlastníky těchto nemovitostí.
Všechna uvedená zjištění a úvahy jeví se Ústavnímu soudu natolik evidentní, že mu nezbylo, než ústavní stížnost podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 77/1998 Sb., odmítnout.
Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.
V Brně dne 7. prosince 1998
JUDr. Eva Zarembová
předsedkyně senátu

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/IV-US-478/98-98)