# Ústavní soud, sp. zn. IV.ÚS 478/03

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: IV.ÚS 478/03
- ECLI: ECLI:CZ:US:2003:4.US.478.03
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 25. 9. 2003
- Datum zveřejnění: 30. 10. 2007
- Předmět řízení: právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces
- Klíčová slova: příslušnost
- Dotčené předpisy: 2/1993 Sb., čl. 38 odst.1; 513/1991 Sb., § 261 odst.2; 99/1963 Sb., § 9

## Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

## Odůvodnění

V ústavní stížnosti ze dne 5. 9. 2003 směřující proti shora označenému usnesení Vrchního soudu v Praze, kterým bylo rozhodnuto, že k projednání a rozhodnutí věci vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 46 Cm 180/2001 (o určení neplatnosti odstoupení od smlouvy o dílo) jsou v prvním stupni příslušné okresní soudy a že po právní moci tohoto usnesení bude věc postoupena k dalšímu řízení Okresnímu soudu v Karlových Varech, stěžovatelka tvrdí, že tímto rozhodnutím byla odňata zákonnému soudci, a žádá, aby Ústavní soud napadené usnesení nálezem zrušil.

Ústavní soud zjistil z úředního záznamu (č.l. 4), že stěžovatelka podala dne 18. 8. 2003 proti shora označenému usnesení Vrchního soudu v Praze dovolání, které Nejvyšší soud ČR vede pod sp. zn. 29 Odo 814/2003, a dosud o něm nerozhodl.

Podle ustanovení § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, v platném znění, ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje (§ 75 odst. 1), a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti. Podle ustanovení § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu ústavní stížnost je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje; za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení.

Ze Sdělení Ústavního soudu č. 32/2003 Sb., publikovaného ve Sbírce zákonů dne 3. 2. 2003, plyne, že v případě podání mimořádného opravného prostředku a souběžně podané ústavní stížnosti bude ústavní stížnost považována za přípustnou až po rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku, s výjimkou rozhodnutí o obnově řízení. Také počátek běhu šedesátidenní lhůty k podání ústavní stížnosti bude počítán od doručení rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku, a to bez ohledu na způsob rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku a lhůta bude považována za zachovanou i ve vztahu k předchozímu pravomocnému rozhodnutí.

S ohledem na souběh podání dovolání jako mimořádného opravného prostředku a ústavní stížnosti a vzhledem k výkladu přípustnosti ústavní stížnosti ve smyslu Sdělení č. 32/2003 Sb. Ústavnímu soudu nezbylo než ústavní stížnost považovat za předčasně podanou, a proto ji podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, v platném znění, odmítl z důvodu její nepřípustnosti, když důvod pro předložení věci senátu Ústavního soudu za účelem ověření podmínek pro postup ve smyslu ustanovení § 75 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu, nebyl shledán.

Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.

V Brně dne 25. září 2003

JUDr. Miloslav Výborný
soudce zpravodaj

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/IV-US-478/03-03)