# Ústavní soud, sp. zn. IV.ÚS 465/2000

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: IV.ÚS 465/2000
- ECLI: ECLI:CZ:US:2001:4.US.465.2000
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 15. 2. 2001
- Datum zveřejnění: 30. 10. 2007
- Předmět řízení: základní práva a svobody/právo vlastnit a pokojně užívat majetek/ukládání daní a poplatků
- Klíčová slova: akt/nicotný (paakt), obchodní jméno
- Dotčené předpisy: 513/1991 Sb., § 9 odst.2, § 8

## Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

## Odůvodnění

Dne 3. srpna 2000 byla Ústavnímu soudu doručena ústavní stížnost, kterou stěžovatel napadl pravomocný rozsudek sp. zn. 31 Ca 182/99, kdy tvrdil, že uvedeným rozsudkem byla zamítnuta jeho žaloba na přezkoumání rozhodnutí o odvolání proti žalovanému Finančnímu ředitelství.

Ústavní soud si k věci vyžádal vyjádření Krajského soudu v Hradci Králové, ve kterém předseda senátu, který rozhodoval ve věci spolu se zasláním spisu upozornil Ústavní soud na skutečnost, že v uvedené věci, tedy pod sp. zn. 31 Ca 182/99 stěžovatel vystupoval jako právní zástupce J. P. Stěžovatel byl účastníkem v jiném řízení vedeném u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 31 Ca 183/99.
Ze spisu Ústavní soud navíc zjistil, že rozsudek ve věci sp. zn. 31 Ca 182/99, jehož zrušení se dožadoval, byl stěžovateli, jako právnímu zástupci doručen 29. května 2000. V den podání ústavní stížnosti (12. srpna 2000) tedy uplynula doba překračující lhůtu stanovenou v ustanovení § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon").

Bez ohledu na promeškání lhůty však Ústavní soud ústavní stížnost, s ohledem na to, že byla podána osobou zjevně neoprávněnou odmítl dle ustanovení § 43 odst. 1 lit. c) zákona.

Nad rámec zjevně nedbalé a špatné formulace ústavní stížnosti a jejího petitu Ústavní soud poznamenává, že se seznámil též ze spisem Krajského soudu v Hradci Králové sp. zn. 31 Ca 183/99, který byl z opatrnosti tímto soudem též zaslán. Zde byl stěžovatel účastníkem řízení, byl tedy formálně legitimován k podání ústavní stížnosti. Ústavní soud je však nucen konstatovat, že ze spisu v této věci nevyplývá nic, co by věc posouvalo do ústavně právní roviny. Ústavní soud by ani v tom případě stížnosti nemohl vyhovět.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/IV-US-465/2000-2000)