# Ústavní soud, sp. zn. IV.ÚS 434/05

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: IV.ÚS 434/05
- ECLI: ECLI:CZ:US:2005:4.US.434.05
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 4. 8. 2005
- Datum zveřejnění: 6. 12. 2007
- Předmět řízení: právo na soudní a jinou právní ochranu
- Klíčová slova: stavba, veřejný zájem, vlastnické právo/ochrana
- Dotčené předpisy: 2/1993 Sb., čl. 11 odst.1, čl. 36 odst.1; 50/1976 Sb., § 88 odst.1 písm.b

## Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

## Odůvodnění

Ústavní stížností doručenou Ústavnímu soudu dne 28. 7. 2005 se stěžovatelka domáhá zrušení výše uvedeného rozhodnutí, jímž byla zamítnuta její žaloba proti rozhodnutí Magistrátu města Brna, odboru územního a stavebního řízení, ze dne 12. 2. 2003, č.j. OÚSŘ U 03/02409/Ra/Wi, a rozhodnuto o náhradě nákladů řízení.

Ústavní soud, předtím než přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda stížnost splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jejího věcného projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále též "zákon"). A to včetně podmínek ust. § 75 odst. 1 zákona, které vyžaduje, aby před podáním ústavní stížnosti stěžovatel vyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje. Jedním ze základních pojmových znaků ústavní stížnosti, jakožto prostředku k ochraně ústavně zaručených základních práv a svobod, je totiž její subsidiarita. To znamená, že ústavní stížnost lze zásadně podat pouze tehdy, vyčerpal-li stěžovatel před jejím podáním všechny prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje [srov. též v § 75 odst. 2 zákona uvedené výjimky z této zásady].

Ústavní stížnost je nepřípustná, protože stěžovatelka před jejím podáním nevyčerpala všechny procesní prostředky, které jí zákon poskytuje k ochraně jejího práva.

Ústavní stížnost směřuje proti rozhodnutí specializovaného senátu krajského soudu ve věcech správních. Proti tomuto rozhodnutí však stěžovatelka, jak sama uvádí, podala kasační stížnost a zároveň navrhla, aby řízení u Ústavního soudu bylo přerušeno do pravomocného rozhodnutí o kasační stížnosti. K postupu, který stěžovatelka navrhuje, však Ústavní soud nemá důvod, neboť je nepochybné, že kasační stížnost je procesním prostředkem, který zákon stěžovatelce k ochraně jejího práva poskytuje. Za této situace je podaná ústavní stížnost předčasná.

Za těchto okolností, aniž by se Ústavní soud mohl zabývat meritem věci a aniž by se vyjadřoval k odůvodněnosti ústavní stížnosti, musel vzhledem k výše uvedenému a také vzhledem k doktríně minimalizace zásahů Ústavního soudu do rozhodovací činnosti obecných soudů předložený návrh odmítnout, neboť jde o návrh nepřípustný [§ 43 odst. 1 písm. e) zákona].

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/IV-US-434/05-05)