# Ústavní soud, sp. zn. IV.ÚS 3906/18

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: IV.ÚS 3906/18
- ECLI: ECLI:CZ:US:2019:4.US.3906.18.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 12. 3. 2019
- Datum zveřejnění: 2. 4. 2019
- Předmět řízení: právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /ústavnost a spravedlivost rozhodování obecně
- Klíčová slova: dovolání/přípustnost, odůvodnění
- Dotčené předpisy: 2/1993 Sb./Sb.m.s., čl. 36 odst.1; 99/1963 Sb., § 237

## Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

## Odůvodnění

Stěžovatel ústavní stížností brojí proti v záhlaví uvedenému usnesení Nejvyššího soudu, jímž bylo odmítnuto jeho dovolání pro nepřípustnost. Napadenému usnesení předcházel kasační nález Ústavního soudu nález sp. zn. IV. ÚS 1155/16 ze dne 22. 11. 2016 (N 218/83 SbNU 437), jímž bylo zrušeno usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2016, č. j. 25 Cdo 5108/2015-306, z toho důvodu, že se Nejvyšší soud dostatečně nevypořádal s dovolacími námitkami stěžovatele. V této (další) ústavní stížnosti stěžovatel namítá porušení ústavně zaručeného práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a porušení čl. 1 a čl. 89 odst. 2 Ústavy České republiky, neboť Nejvyšší soud podle jeho přesvědčení v napadeném rozhodnutí nerespektoval výše citovaný nález Ústavního soudu.

Ústavní stížnost byla podána včas, osobou oprávněnou a stěžovatel je řádně zastoupen advokátkou v souladu s § 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"); rovněž není nepřípustná ve smyslu § 75 odst. 1 téhož zákona - je však zjevně neopodstatněná.

Ústavní soud dospěl k závěru, že Nejvyšší soud se napodruhé dostatečně vypořádal s námitkami stěžovatele i výtkami Ústavního soudu formulovanými v citovaném nálezu sp. zn. IV. ÚS 1155/16 a dospěl k logickým právním závěrům, které odůvodnil ústavně konformním způsobem. Se stěžovatelem nelze souhlasit, že by Nejvyšší soud nerespektoval výše uvedený nález Ústavního soudu - je tomu právě naopak. Vytýkaná pochybení Nejvyšší soud dostatečným způsobem napravil v napadeném usnesení a všechny námitky stěžovatele řádně vypořádal; to, že je nevypořádal ke spokojenosti stěžovatele, důvodnost ústavní stížnosti nezakládá. Ústavní soud rovněž dospěl k závěru, že právní závěry Nejvyššího soudu nejsou v rozporu s provedenými skutkovými zjištěními.

Napadeným usnesením Nejvyššího soudu nebyla porušena ústavně zaručená práva stěžovatele; proto na základě výše uvedených důvodů Ústavní soud odmítl stížnost podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků jako návrh zjevně neopodstatněný.

Toto usnesení obsahuje jen stručné odůvodnění ve smyslu § 43 odst. 3 zákona
o Ústavním soudu.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/IV-US-3906/18-1)