# Ústavní soud, sp. zn. IV.ÚS 3756/18

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: IV.ÚS 3756/18
- ECLI: ECLI:CZ:US:2019:4.US.3756.18.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 9. 1. 2019
- Datum zveřejnění: 5. 2. 2019
- Předmět řízení: právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /bagatelní věci
- Klíčová slova: náklady řízení, zastoupení, advokát, obec
- Dotčené předpisy: 2/1993 Sb./Sb.m.s., čl. 36 odst.1; 99/1963 Sb., § 142 odst.1, § 224 odst.1

## Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

## Odůvodnění

V záhlaví uvedeným rozsudkem změnil Krajský soud v Brně rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 21. 12. 2017, č. j. 116 C 19/2014-133, a to tak, že (na rozdíl od soudu I. stupně) zamítl žalobu o určení neplatnosti výpovědi nájmu bytové jednotky (výrok I.). Výrokem II. uložil odvolací soud stěžovatelce a jejímu manželovi nahradit vedlejšímu účastníkovi společně a nerozdílně náklady nalézacího řízení ve výši 13 189 Kč; výrokem III. náklady odvolacího řízení ve výši 13 652 Kč (vedlejší účastník byl v řízení zastoupen advokátem).

Proti rozsudku Krajského soudu v Brně, přesněji proti jeho nákladovým výrokům II. a III., podala stěžovatelka zastoupená advokátkou včasnou ústavní stížnost. Stěžovatelka odkazuje na nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 2984/09 a namítá, že zastoupení vedlejšího účastníka advokátem ve sporu o určení neplatnosti výpovědi nájmu nelze považovat za účelné, neboť je v možnostech statutárního města vytvořit materiální a personální předpoklady pro zastupování v podobných sporech týkajících se majetku obce. Jinak řečeno, vedlejší účastník neměl zmocnit pro předmětný spor advokáta, měl v řízení před obecnými soudy hájit své zájmy prostřednictvím pověřeného zaměstnance, a pokud advokáta zmocnil a v souvislosti s tím vznikly náklady právního zastoupení, nejde o náklady účelně vynaložené.

Tím, že odvolací soud překvapivě změnil nákladový výrok nalézacího soudu, dopustil se podle stěžovatelky libovůle, porušil princip právní jistoty, právo na spravedlivé řízení a rovněž na ochranu majetku. Podle stěžovatelky odvolací soud postupoval v rozporu s čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen Listina), ve spojení s čl. 4 odst. 1 Listiny, porušil též čl. 11 odst. 1 a čl. 36 odst. 1 Listiny, jakož i čl. 1 odst. 1 a čl. 89 odst. 2 Ústavy České republiky.

Ústavní soud se seznámil s obsahem ústavní stížnosti, napadeného rozhodnutí i předcházejícího rozsudku nalézacího soudu a dospěl k závěru, že ústavní stížnost je sice přípustná, avšak zjevně neopodstatněná.

Především je třeba zdůraznit, že předmětem přezkumu je "pouze" nákladové rozhodnutí, a to ještě o částkách, které lze považovat za bagatelní. Ústavní soud konstantně judikuje, že při přezkumu podobných rozhodnutí je značně zdrženlivý; rozhodování o nákladech řízení je doménou obecných soudů a Ústavnímu soudu nepřísluší do jejich rozhodovací činnosti zasahovat, nezjistí-li zjevný exces, což se v tomto případě nestalo.

Odvolací soud nerozhodl překvapivě, ale v intencích příslušných ustanovení procesního předpisu, které mu umožňují rozsudek nalézacího soudu změnit, a může změnit i související nákladové výroky. Napadené rozhodnutí je řádně odůvodněno a odvolací soud zjevně nepovažoval předmětný spor za tak jednoduchý, aby bylo možné považovat zastoupení obce advokátem v tomto konkrétním případě za zbytečné a neúčelné. Stěžovatelkou odkazovaný nález nelze chápat tak, že by měly obce paušálně a ve všech případech zakázáno zmocnit k hájení svých zájmů v řízeních před obecnými soudy advokáty. Spor o určení neplatnosti nájmu nelze považovat za jednoduchý; dospěl-li odvolací soud k závěru, že vítězný účastník vynaložil náklady na zastoupení advokátem účelně a své rozhodnutí řádně odůvodnil, nemá Ústavní soud žádný důvod do rozhodovací činnosti obecných soudů zasahovat.

S ohledem na shora uvedené Ústavní soud dospěl k závěru, že napadenými rozhodnutími nebyla porušena ústavně zaručená práva stěžovatelky; proto na základě výše uvedených důvodů stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením odmítl podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/IV-US-3756/18-1)