# Ústavní soud, sp. zn. IV.ÚS 3665/10 - Soud: Ústavní soud - Spisová značka: IV.ÚS 3665/10 - ECLI: ECLI:CZ:US:2011:4.US.3665.10.1 - Typ rozhodnutí: Usnesení - Datum rozhodnutí: 12. 1. 2011 - Datum zveřejnění: 27. 1. 2011 - Předmět řízení: právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /ústavnost a spravedlivost rozhodování obecně - Klíčová slova: orgán činný v trestním řízení, trestní řízení, banka/bankovnictví - Dotčené předpisy: 2/1993 Sb., čl. 36 odst.1; 141/1961 Sb., § 79f, § 79a ## Výrok Ústavní stížnost se odmítá. ## Odůvodnění I. Ústavnímu soudu byl dne 23. 12. 2010 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu § 72 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), prostřednictvím něhož se stěžovatelka domáhala zrušení výše citovaných rozhodnutí orgánů státní moci. Předtím, než se Ústavní soud začal věcí meritorně zabývat, přezkoumal podání po stránce formální a konstatoval, že podaná ústavní stížnost obsahuje veškeré náležitosti, jak je stanoví zákon o Ústavním soudu. II. Stěžovatelka má u Raiffeisenbank, a. s., zřízený bankovní účet č. 4837397028/5500, na němž má uložené finanční prostředky ve výši 3.552.694,- Kč, které byly zajištěny policejním orgánem podle ustanovení § 79f zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "tr. ř."), ač se ovšem nejedná o prostředky nabyté nezákonným způsobem. Stěžovatelka ve svém návrhu uvádí, že zmíněné peněžní prostředky jsou z prodeje nemovitého majetku společnosti FAST STEP, s. r. o., přičemž městský soud již v minulosti konstatoval, že se nejedná o nemovitost, která by byla nabyta nelegálně a ani neslouží k páchání trestné činnosti. Stěžovatelka uvádí, že není osobou, která by měla jakoukoli spojitost s vytýkanou trestnou činností obviněného M. S., takovou osobou není ani paní N. S, která není a nikdy ani nebyla obviněna ze spáchání jakékoliv trestné činnosti. Majetek náležející do vlastnictví společnosti FAST STEP, s. r. o., nebyl získán trestnou činností a ani k ní nebyl určen. Společnost FAST STEP, s. r. o., nemá jakoukoli spojitost s vytýkanou trestnou činností obviněného M. S. Orgány činné v trestním řízení při posuzování předmětného případu nevycházely z presumpce neviny stěžovatelky a při svém postupu nebyly nestranné a nezaujaté. Stěžovatelka musí v důsledku ústavní stížností napadených rozhodnutí strpět omezení v nakládání se svým majetkem, aniž by měla jakoukoli osobní anebo majetkovou spojitost s obviněným M. S. Uvedeným postupem orgánů činných v trestním řízení mělo dle náhledu stěžovatelky dojít k zásahu do jejich ústavně zaručených základních práv a svobod. III. Ústavní soud posoudil předmětnou ústavní stížnost, přičemž shledal, že ústavní stížnost není důvodná. Ústavní soud v prvé řadě zdůrazňuje, že není součástí soustavy obecných soudů a zpravidla mu proto nepřísluší přezkoumávat zákonnost jejich rozhodnutí. Pouze bylo-li takovým rozhodnutím neoprávněně zasaženo do ústavně zaručených práv stěžovatele, je Ústavní soud povolán k jeho ochraně zasáhnout. Existenci takového zásahu však Ústavní soud neshledal. Podle článku 36 odst. 1 Listiny, jehož porušení stěžovatelka mimo jiné namítá, se každý může domáhat stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu a ve stanovených případech u jiného orgánu. Podle ustálené judikatury Ústavního soudu by k porušení tohoto práva na soudní ochranu došlo tehdy, pokud by byla komukoli v rozporu s ním upřena možnost domáhat se svého práva u nezávislého a nestranného soudu, popř. pokud by soud odmítl jednat a rozhodovat o podaném návrhu, event. pokud by zůstal v řízení bez zákonného důvodu nečinný (srov. I. ÚS 2/93, Ústavní soud České republiky: Sbírka nálezů a usnesení - sv. 1, C. H. Beck 1994, str. 273). Nic takového však z obsahu soudního spisu zjištěno nebylo a k porušení čl. 36 odst. 1 Listiny ze strany soudu tak nedošlo. Ze spisu předloženého Ústavnímu soudu vyplývá, že soud postupoval při řešení sporu zcela v souladu s procesními pravidly. Namítá-li stěžovatelka, že musí bezdůvodně strpět zajištění peněžních prostředků, jsou dle náhledu Ústavního soudu z odůvodnění napadených usnesení zcela zřejmé důvody, které orgány Policie ČR k takovému postupu vedly. Namítá-li stěžovatelka, že podle předchozího rozhodnutí městského soudu bylo stanoveno, že nemovitost společnosti FAST STEP, s. r. o., nepochází z trestné činnosti, je třeba opět poukázat na odůvodnění napadeného usnesení městského soudu, který se s touto námitkou již vypořádal a který se v podstatě shoduje s názorem stěžovatelky. V předmětném případě není podstatné, jakým způsobem byla předmětná nemovitost pořízena. Smyslem úkonů orgánů činných v trestním řízení bylo zajištění majetku dcery stěžovatelky, paní N. S. Uvedeným postupem se tak orgány činné v trestním řízení snaží zamezit obcházení účelu dříve vydaných rozhodnutí. Pokud stěžovatelka zřídila své dceři dispoziční právo ke svému účtu, nezbývá jí, než nést i rizika s tím spojená. Dotčeným úkonem státního orgánu navíc nedošlo ke konfiskaci peněžních prostředků, ale toliko k jejich zajištění. Městský soud v souvislosti s věcí upozornil na okolnosti případu, týkající se společnosti North West Experts, s. r. o., a také na absenci kauzálního důvodu pro připsání kupní ceny nemovitosti právě na účet stěžovatelky. Dle náhledu Ústavního soudu jsou ústavní stížností napadená usnesení řádně odůvodněna a z ústavněprávního hlediska jim není čeho vytknout. Z výše vyložených důvodů odmítl Ústavní soud podanou ústavní stížnost jako návrh zjevně neopodstatněný podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu. --- [Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/IV-US-3665/10-1)