# Ústavní soud, sp. zn. IV.ÚS 3621/16

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: IV.ÚS 3621/16
- ECLI: ECLI:CZ:US:2016:4.US.3621.16.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 23. 11. 2016
- Datum zveřejnění: 5. 12. 2016
- Předmět řízení: procesní otázky řízení před Ústavním soudem/přípustnost v řízení o ústavních stížnostech/stížnost proti kasačnímu rozhodnutí
- Dotčené předpisy: 99/1963 Sb., § 221 odst.1 písm.a

## Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

## Odůvodnění

Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 7. 12. 2015, č. j. 4 VSPH 1001/2015-A-88, zrušil usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. 4. 2015, č. j. MSPH 98 INS 22351/2014-A-56, a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení (napadeným usnesením městský soud zamítl insolvenční návrh týkající se stěžovatelky). Nejvyšší soud usnesením ze dne 31. 8. 2016, č. j. 29 NSČR 20/2016-A-133, odmítl dovolání stěžovatelky proti usnesení vrchního soudu. Proti usnesením dovolacího a odvolacího soudu se stěžovatelka brání ústavní stížností podanou dne 2. 11. 2016 a navrhuje jejich zrušení.

Ústavní stížnost je nepřípustná podle § 75 odst. 1 ve spojení s § 72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Citovaná ustanovení vyjadřují zásadu subsidiarity ústavní stížnosti, kterou je třeba pojímat jako krajní prostředek k ochraně práva nastupující teprve tehdy, pokud není možná náprava postupy před obecnými soudy, mj. byly vyčerpány všechny zákonné procesní prostředky obrany.

Ústavní stížnost v této věci je předčasná, neboť směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, jímž bylo zrušeno rozhodnutí soudu prvního stupně a věc vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení, resp. proti usnesení dovolacího soudu, kterým bylo odmítnuto dovolání proti zrušujícímu rozhodnutí odvolacího soudu. Je třeba vyčkat výsledku řízení a teprve proti konečnému rozhodnutí případně brojit ústavní stížností, která za splnění podmínek zákona bude projednatelná až proti výslednému rozhodnutí, ať již půjde o opakované rozhodnutí o zamítnutí insolvenčního návrhu či rozhodnutí o úpadku stěžovatelky. Do přezkumu finálního rozhodnutí bude Ústavním soudem případně zahrnut i právní názor vyslovený v nyní napadených rozhodnutích nadřízených soudů.

Co se týče zrušujícího rozhodnutí odvolacího soudu, vyšel Ústavní soud ze své jednoznačné a ustálené judikatury, neboť např. usnesením ze dne 15. 2. 2011, sp. zn. II. ÚS 3353/10 (dostupné na http://nalus.usoud.cz), odmítl pro předčasnost ústavní stížnost za situace, kdy byl rozsudek soudu prvního stupně zrušen odvolacím soudem, a o právech stěžovatele tak (ještě) nebylo pravomocně rozhodnuto. Obdobně byly usneseními ze dne 15. 9. 2010, sp. zn. III. ÚS 2483/10, nebo ze dne 3. 4. 2000, sp. zn. III. ÚS 165/2000, odmítnuty ústavní stížnosti proti rozhodnutím odvolacích soudů, jimiž bylo zrušeno rozhodnutí soudu prvního stupně a věc vrácena k novému projednání.

Totožně je třeba přistoupit i k rozhodnutí dovolacího soudu, které bylo napadeno společně se zrušujícím rozhodnutím soudu odvolacího a jímž bylo dovolání proti němu odmítnuto. Pokud je - s výjimkou specifických případů podle v § 75 odst. 2 zákona o Ústavním soudu, o jaký se ovšem v projednávané věci nejednalo - pojmově nepřípustná ústavní stížnost proti určité typové skupině rozhodnutí, zde zrušujícím rozhodnutím odvolacích soudů, po nichž pokračuje řízení u soudu prvního stupně, je třeba stejně naložit i s rozhodnutími, jimiž byla tato rozhodnutí k opravným prostředkům přezkoumána; i rozhodnutí nadřízeného soudu lze podrobit teprve posouzení konečného rozhodnutí v dané věci Ústavním soudem. Přestože úprava občanského soudního řádu, ve znění novely provedené zákonem č. 404/2012 Sb., umožňuje s účinností od 1. 1. 2013, brojit dovoláním i proti zrušujícím rozhodnutím odvolacích soudů, nemůže to nic změnit na koncepci subsidiarity ústavní stížnosti a přezkumu ústavní konformity rozhodovací činnosti obecných soudů.

Na základě výše uvedených důvodů byla ústavní stížnost Ústavním soudem podle § 75 odst. 1 ve spojení s § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením odmítnuta.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/IV-US-3621/16-1)