# Ústavní soud, sp. zn. IV.ÚS 3440/17

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: IV.ÚS 3440/17
- ECLI: ECLI:CZ:US:2017:4.US.3440.17.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 21. 11. 2017
- Datum zveřejnění: 11. 12. 2017
- Předmět řízení: právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /ústavnost a spravedlivost rozhodování obecně
- Klíčová slova: trest/výkon, dovolání/přípustnost, odůvodnění
- Dotčené předpisy: 2/1993 Sb./Sb.m.s., čl. 36 odst.1; 141/1961 Sb., § 134 odst.2, § 330, § 265a odst.4

## Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

## Odůvodnění

Podanou ústavní stížností podle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví citovaných rozhodnutí, jimiž mělo být porušeno jeho právo zaručené v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

Usnesením okresního soudu byl stěžovateli nařízen výkon trestu původně podmíněně odložený; následnou stížnost krajský soud zamítl jako nedůvodnou. Nejvyšší soud odmítl dovolání jako nepřípustné.

Stěžovatel tvrdí, že veden snahou využít všech procesních prostředků, které mu zákon k ochraně jeho práv poskytuje, využil s odkazem na sjednocující stanovisko Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS-st. 38/14 i mimořádný opravný prostředek, přestože jím napadené rozhodnutí není v taxativním výčtu § 265a odst. 4 trestního řádu.

Ústavní stížnost je částečně podaná po zákonné lhůtě a ve zbytku zjevně neopodstatněná.

Podle ustanovení § 72 odst. 1 a 3 zákona o Ústavním soudu je možné ústavní stížností brojit proti rozhodnutí orgánu veřejné moci, mělo-li porušit základní práva nebo svobody, a to ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práv poskytuje. Lhůtu k podání ústavní stížnosti tedy nelze odvodit od doručení rozhodnutí o nepřípustném opravném prostředku. Není-li dovolání přípustným procesním nástrojem ze zákona a nikoliv na základě úvahy Nejvyššího soudu (viz § 72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu), bylo posledním procesním nástrojem usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích - pobočky v Táboře, které bylo stěžovateli doručeno dne 18. dubna 2017, zákonná lhůta k podání ústavní stížnosti tak marně uplynula v pondělí 19. června 2017.

Ve vztahu k usnesení Nejvyššího soudu je ústavní stížnost zjevně neopodstatněná, neboť stěžovatel v podstatě požaduje přezkum a zrušení rozhodnutí, kterým nebylo vyhověno jeho dovolání proto, že je zákon nepřipouští; takové rozhodnutí není způsobilé zkrátit stěžovatele v jeho právech, ať na spravedlivý proces, anebo jakémkoliv jiném.

Podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) a § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu proto senát mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítl jako návrh opožděný i zjevně neopodstatněný.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/IV-US-3440/17-1)