# Ústavní soud, sp. zn. IV.ÚS 3317/13

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: IV.ÚS 3317/13
- ECLI: ECLI:CZ:US:2014:4.US.3317.13.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 10. 3. 2014
- Datum zveřejnění: 26. 3. 2014

## Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

## Odůvodnění

Dne 1. 11. 2013 obdržel Ústavní soud návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu § 72 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), jehož prostřednictvím se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví označených rozhodnutí obecných soudů, jakož i zaslání všech chybějících dokumentů dle platné Směrnice EU 1393/2007 o doručování soudních písemností v EU a přiznání odškodnění ve výši 9 000 000 EUR.

Dříve než se Ústavní soud mohl zabývat věcnou stránkou ústavní stížnosti, byl povinen zkoumat, zda návrh splňoval veškeré formální a obsahové náležitosti vyžadované zákonem o Ústavním soudu, přičemž shledal, že tomu tak nebylo, neboť stěžovatel mimo jiné nerespektoval ustanovení § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, jež ukládá fyzickým a právnickým osobám povinnost být v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem. Na existenci této vady byl stěžovatel upozorněn přípisem ze dne 12. 11. 2013, jímž mu současně byla stanovena lhůta pro její odstranění v délce 30 dnů, počínající dnem doručení výzvy. Výzva byla stěžovateli doručována dne 27. 11. 2013 na jeho adresu v Německu, nicméně zásilka se vrátila Ústavnímu soudu zpět s poznámkou "Nicht abgeholt" (nevyzvednuto).

Vzhledem k tomu, že adresát nebyl při doručování písemnosti Ústavního soudu zastižen, a protože písemnost Ústavního soudu nebylo možné odevzdat ani osobě, která by byla oprávněna ji přijmout a ani nebylo možné v místě doručování zanechat výzvu, byla písemnost po vrácení Ústavnímu soudu zde uložena a připravena k vyzvednutí v souladu s § 49 odst. 2 a § 50h o. s. ř. ve spojení s § 63 zákona o Ústavním soudu; adresát byl o tomto úkonu zpraven formou vyvěšení výzvy na úřední desce Ústavního soudu dne 20. 1. 2014. V případě nevyzvednutí písemnosti ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla připravena k vyzvednutí, byla podle ustanovení § 49 odst. 4 o. s. ř. považována za doručenou dnem 30. 1. 2014, a to i přesto, že se stěžovatel o jejím uložení nedozvěděl.

Jelikož stěžovatel ve stanovené lhůtě vytýkanou vadu neodstranil, nezbylo Ústavnímu soudu než ústavní stížnost odmítnout dle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/IV-US-3317/13-1)