# Ústavní soud, sp. zn. IV.ÚS 3261/13

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: IV.ÚS 3261/13
- ECLI: ECLI:CZ:US:2014:4.US.3261.13.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 7. 1. 2014
- Datum zveřejnění: 14. 1. 2014
- Předmět řízení: právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /ústavnost a spravedlivost rozhodování obecně
- Klíčová slova: smlouva, neplatnost
- Dotčené předpisy: 2/1993 Sb./Sb.m.s., čl. 36 odst.1; 40/1964 Sb., § 37 odst.2

## Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

## Odůvodnění

Dne 25. 10. 2013 byla Ústavnímu soudu doručena ústavní stížnost splňující základní podmínky projednatelnosti na ni zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), kladené. Stěžovatelka se ústavní stížností domáhá zrušení v záhlaví citovaného rozsudku Nejvyššího soudu, jímž bylo její dovolání částečně zamítnuto a částečně odmítnuto. Má za to, že citovaným rozsudkem byla porušena zejména její základní subjektivní práva (svobody) garantovaná jí zejména čl. 11 a čl. 36 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). Argumentačně se stěžovatelka v ústavní stížnosti vymezuje proti právnímu závěru, který ve svém rozsudku ze dne 15. 5. 2012 č. j. 1 Cmo 68/2012-297 podotknul Vrchní soud v Praze (tento rozsudek si Ústavní soud pro posouzení právě projednávané ústavní stížnosti vyžádal) a se kterým se Nejvyšší soud ztotožnil. Předmětný závěr spočívá v tom, že před obecnými soudy posuzovaná smlouva je částečně neplatná, neboť ve specifikovaném rozsahu část díla provedla již dříve jiná společnost a proto později uzavřená smlouva, kde jednou ze smluvních stran je právě stěžovatelka, je neplatná pro nemožnost plnění.

Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu senát mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, jde-li o návrh zjevně neopodstatněný. Podle § 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 404/2012 Sb., musí být usnesení o odmítnutí návrhu písemně vyhotoveno, stručně odůvodněno uvedením zákonného důvodu, pro který se návrh odmítá, a musí obsahovat poučení, že odvolání není přípustné.

K argumentaci stěžovatelky - a zde je vůbec otázkou, zda stížnost stěžovatelky nějakou hlubší argumentaci, z materiálního hlediska posuzováno, obsahuje - Ústavní soud dodává, že totožnost části plnění byla před obecnými soudy prokázána znaleckým posudkem, jehož závěry stěžovatelka ovšem i pro účely ústavní stížnosti zpochybňuje toliko zásadně pouhým odkazem na následnou fakturaci mezi smluvními stranami.

Ústavní stížnost je proto zjevně neopodstatněná a Ústavní soud ji odmítl podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/IV-US-3261/13-1)