# Ústavní soud, sp. zn. IV.ÚS 3238/20

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: IV.ÚS 3238/20
- ECLI: ECLI:CZ:US:2020:4.US.3238.20.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 1. 12. 2020
- Datum zveřejnění: 12. 1. 2021
- Předmět řízení: procesní otázky řízení před Ústavním soudem/přípustnost v řízení o ústavních stížnostech/stížnost proti kasačnímu rozhodnutí
- Dotčené předpisy: 99/1963 Sb., § 221 odst.1 písm.a

## Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

## Odůvodnění

1. Stěžovatelé podanou ústavní stížností napadli v záhlaví uvedené usnesení Krajského soudu v Praze (dále jen "krajský soud") a požadují jeho zrušení namítajíce porušení jejich práva na soudní a jinou právní ochranu zakotveného v čl. 36 a násl. Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), jmenovitě práva na to, aby jejich věc byla projednána bez zbytečných průtahů podle čl. 38 odst. 2 Listiny, a práva na ochranu vlastnictví podle čl. 11 Listiny.

2. Z ústavní stížnosti a jejích příloh se podává, že u Okresního soudu v Berouně (dále jen "okresní soud") se první až čtvrtý vedlejší účastník (dále též "žalobci") žalobou proti stěžovatelům a pátému vedlejšímu účastníkovi (dále též "žalovaní") domáhají, aby soud potvrdil konkretizované rozhodnutí Státního pozemkového úřadu a nahradil rozhodnutí Ministerstva zemědělství. Okresní soud rozsudkem ze dne 27. 11. 2019 č. j. 13 C 151/2016-230 žalobu zamítl (I. výrok) a žalobcům uložil povinnost nahradit žalovaným náklady řízení (II. a III. výrok). Na základě odvolání žalobců krajský soud napadeným usnesením zrušil rozsudek okresního soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení. V odůvodnění uvedl, kromě jiného, že za situace, kdy o žalobě již rozhodl Městský soud v Praze, a to jejím odmítnutím s odůvodněním, že není věcně příslušný k projednání dané věci, je namístě postup podle § 104c odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a předložení věci k projednání zvláštnímu senátu, neboť je zde spor o věcnou příslušnost mezi soudem správního soudnictví a soudem v občanském soudním řízení. Okresnímu soudu udělil "pokyn", aby v dalším řízení předložil kompetenční žalobu zvláštnímu senátu zřízenému podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů.

3. Po přezkoumání, zda ústavní stížnost splňuje procesní a obsahové podmínky stanovené zákonem, dospěl Ústavní soud k závěru, že stěžovatelé dosud nevyčerpali všechny procesní prostředky, které jim zákon k ochraně jejich práv poskytuje. Jde tedy o ústavní stížnost nepřípustnou podle § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), neboť jak vyplývá z výroku napadeného usnesení, krajský soud zrušil předcházející rozsudek okresního soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

4. Ústavní soud je při svém rozhodování podle čl. 88 odst. 2 Ústavy České republiky vázán pravidly řízení podle zákona o Ústavním soudu. Podle § 75 odst. 1 tohoto zákona je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. Samotná existence pravomocného rozhodnutí ještě splnění této podmínky nezaručuje, pokračuje-li dále řízení ve věci samé. Řízení probíhající za účasti navrhovatelů, vzhledem ke kasačnímu výroku usnesení krajského soudu, dále pokračuje a stěžovatelé mají k dispozici zákonné prostředky, kterými mohou napadnout případné pro ně nepříznivé meritorní rozhodnutí. Jakkoli mohou stěžovatelé nepříznivě vnímat délku řízení i jeho projevy v jejich majetkové sféře (viz části VI. a VII. ústavní stížnosti), je třeba respektovat, že určení věcně příslušného soudu je základní procesní podmínkou každého soudního řízení.

5. Z uvedených důvodů soudce zpravodaj podle § 75 odst. 1 a § 43 odst. l písm. e) zákona o Ústavním soudu mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost jako nepřípustnou odmítl.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/IV-US-3238/20-1)