# Ústavní soud, sp. zn. IV.ÚS 3172/20

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: IV.ÚS 3172/20
- ECLI: ECLI:CZ:US:2020:4.US.3172.20.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 12. 11. 2020
- Datum zveřejnění: 14. 12. 2020

## Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

## Odůvodnění

1. Dne 9. 11. 2020 byla Ústavnímu soudu doručena stížnost, kterou stěžovatelé podali proti tzv. jinému zásahu - mučení více osob se zdravotním postižením.

2. Dříve než se Ústavní soud může zabývat podstatou ústavní stížnosti, je třeba zkoumat, zda návrh splňuje náležitosti stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Nejsou-li tyto náležitosti splněny, je stěžovatel zpravidla vyzván k odstranění vad v určené lhůtě.

3. Návrh stěžovatelů trpí zjevnými vadami; stěžovatelé především nejsou zastoupeni advokátem (§ 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu).

4. Úřední činností soudu bylo zjištěno, že stěžovatelé (společně, nebo každý sám) se v minulosti obrátili na Ústavní soud s ústavními stížnostmi trpícími stejnými vadami a na nedostatky byli opakovaně upozorňováni s poučením, že jejich neodstranění ve stanovené lhůtě je důvodem odmítnutí podané ústavní stížnosti (např. ve věcech vedených pod sp. zn. III. ÚS 1512/18, sp. zn. IV. ÚS 1513/18, sp. zn. I. ÚS 1907/19, sp. zn. III. ÚS 1995/19). Stěžovatelé však opět zvolili postup, kterým ignorují zákonem předepsané náležitosti ústavní stížnosti, ačkoli byli soudem poučeni o tom, jaké náležitosti vyžaduje zákon pro podání řádné ústavní stížnosti, včetně povinnosti být v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem.

5. Obecně platí, že podaný návrh lze odmítnout, jestliže navrhovatel neodstranil vady ve lhůtě k tomu určené. Ústavní soud je přesvědčen, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení advokátem dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo již v předcházejících případech. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem a že ústavní stížnost musí obsahovat i další náležitosti, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a přitom stejného poučení jako postup neefektivní a formalistický.

6. Vzhledem k uvedeným důvodům se Ústavní soud uchýlil k přiměřenému použití § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a ústavní stížnost (podobně jako ve věcech vedených pod sp. zn. IV. ÚS 310/20, sp. zn. I. ÚS 505/20, sp. zn. I. ÚS 506/20, sp. zn. I. ÚS 2960/20) mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení odmítl.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/IV-US-3172/20-1)