# Ústavní soud, sp. zn. IV.ÚS 317/96

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: IV.ÚS 317/96
- ECLI: ECLI:CZ:US:1997:4.US.317.96
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 6. 1. 1997
- Datum zveřejnění: 30. 10. 2007
- Předmět řízení: právo na soudní a jinou právní ochranu /specifika trestního řízení

## Text rozhodnutí

IV. ÚS 317/96
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud České republiky rozhodl ve věci návrhu J.Z., proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 20. 6. 1996, sp. zn. 11 To 218/96, ve spojení s rozsudkem Okresního soudu v Nymburce ze dne 4. 4. 1996, sp. zn. 2 T 35/96,

t a k t o

Návrh se odmítá.

Od ů v o d n ě n í :

Dne 15. 11. 1996 bylo Ústavnímu soudu doručeno podání, ve kterém stěžovatel poukazuje na to, že byl odsouzen na základě zcela nedostačujících důkazů, neboť byli zamítnuti svědci obhajoby a tím došlo k porušení práva zaručeného mu v čl. 6 odst. 3 písm. d) Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

Vzhledem k tomu, že podání nemělo náležitosti požadované zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, byl stěžovatel vyzván přípisem ze dne 22. 11. 1996, doručeným mu 25. 11. 1996, k odstranění vad návrhu ve lhůtě do 18. 12. 1996.

Dne 18. 12. 1996 Ústavní soud obdržel podání označené jako stížnost proti Okresnímu soudu v Nymburce a Krajskému soudu v Praze pro úmyslné porušení lidských práv a svobod, ve kterém
1

IV. ÚS 317/96

stěžovatel v podstatě uvádí stejné argumenty jako v předcházejícím podání, aniž by odstranil vady návrhu, o kterých byl vyrozuměn.

Ústavní soud je proto nucen konstatovat, že do dnešního dne stěžovatel neodstranil vady návrhu ve lhůtě k tomu určené, a proto mu nezbylo než návrh podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb. odmítnout, a to mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků.
Na závěr Ústavní soud uvádí, že návrh, za předpokladu splnění požadovaných náležitostí, by byl nucen rovněž odmítnout, neboť nebyl podán v zákonné lhůtě šedesáti dnů (§ 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb.), která počíná dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje. V daném případě se jedná o usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 20. 6. 1996, č. j. 11 To 218/96-250, které nabylo právní moci dnem vyhlášení, tj. dne 20. 6. 1996.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 6. ledna 1997
JUDr. Pavel Varvařovský
soudce zpravodaj
2

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/IV-US-317/96-96)