# Ústavní soud, sp. zn. IV.ÚS 292/2000

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: IV.ÚS 292/2000
- ECLI: ECLI:CZ:US:2001:4.US.292.2000
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 28. 2. 2001
- Datum zveřejnění: 30. 10. 2007
- Předmět řízení: základní práva a svobody/právo vlastnit a pokojně užívat majetek; základní práva a svobody/právo vlastnit a pokojně užívat majetek/ukládání daní a poplatků
- Klíčová slova: celní záruka, daň/daňová povinnost
- Dotčené předpisy: 13/1993 Sb., § 256; 135/1998 Sb., čl.; 92/1993 Sb., čl.

## Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

## Odůvodnění

Stěžovatel se s odvoláním na porušení jeho základních práv a svobod, chráněných čl. 2 odst. 2, čl. 11 odst. 4, čl. 36 odst. 1 a 2, domáhal zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí, kterými bylo rozhodnuto o jeho povinnosti k úhradě celního dluhu z globální záruky podle ust. § 256 zák. č.13/1993 Sb., celního zákona, ve znění zákona č. 35/1993 Sb. a přílohy č. 25 k vyhlášce č.92/1993 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona, a současně navrhl odložení vykonatelnosti těchto rozhodnutí.

Stěžovatel uplatnil u Ústavního soudu celkem 12 obdobných stížností, o nichž již částečně bylo rozhodnuto tak, že byly odmítnuty pro zjevnou neopodstatněnost. Řízení ve věci vedené pod, sp. zn. I. ÚS 231/99, bylo usnesením ze dne 7. 11. 2000 podle ustanovení § 11 odst. 2 písm. h) zákona č.182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v zájmu zachování jednotnosti judikatury Ústavního soudu, postoupeno jeho plénu, které po projednání stěžovatelových námitek dospělo k závěru, že ústavní stížnost není důvodná a usnesením ze dne 23. 1. 2001 ji pro neopodstatněnost dle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítlo.

Vzhledem k tomu, že projednávaná ústavní stížnost se týká stejné právní problematiky a téhož stěžovatele jako ve výše uvedené věci projednané plénem Ústavního soudu, odkazuje čtvrtý senát Ústavního soudu tuto věc projednávající zcela na závěry uvedené v usnesení pléna Ústavního soudu, sp. zn. Pl. ÚS 54/2000, ze dne 23. 1. 2001, z nichž i pro nyní posuzovanou věc plyne, že postupem celních orgánů ani soudu při výkladu pojmu globální záruka nedošlo k namítanému porušení čl. 2 odst. 2 a odst. 3, čl. 4 odst. 1, případně čl. 11 odst. l Listiny základních práv a svobod. Ústavní stížnost byla proto dle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, mimo ústní jednání, jako zjevně neopodstatněná, odmítnuta.

P o u č e n í : Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 28. února 2001

JUDr. Pavel Varvařovský, v. r.
předseda senátu

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/IV-US-292/2000-2000)