# Ústavní soud, sp. zn. IV.ÚS 2916/12

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: IV.ÚS 2916/12
- ECLI: ECLI:CZ:US:2012:4.US.2916.12.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 9. 8. 2012
- Datum zveřejnění: 24. 8. 2012
- Předmět řízení: právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /ústavnost a spravedlivost rozhodování obecně
- Klíčová slova: náklady řízení
- Dotčené předpisy: 2/1993 Sb., čl. 36 odst.1; 99/1963 Sb., § 142, § 137, § 150, § 151 odst.2

## Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

## Odůvodnění

I.
Ústavnímu soudu byl dne 31. 7. 2012 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu § 72 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), prostřednictvím něhož se stěžovatelka domáhala zrušení v záhlaví uvedené části výroku rozsudku okresního soudu.

Předtím, než se Ústavní soud začal věcí meritorně zabývat, přezkoumal podání po stránce formální a konstatoval, že podaná ústavní stížnost obsahuje veškeré náležitosti, jak je stanoví zákon o Ústavním soudu.

II.
Okresní soud v Ostravě v ústavní stížností napadeném rozsudku rozhodl tak, že žalovaný je povinen zaplatit stěžovatelce náhradu nákladů řízení ve výši 2.230,- Kč. Stěžovatelka se se závěry nalézacího soudu ve věci nákladů řízení neztotožnila, neboť očekávala jejich přiznání v plné výši. Nalézací soud své rozhodnutí řádně nezdůvodnil, neodkázal na žádné zákonné ustanovení a nepostupoval tudíž ani dle svého diskrečního oprávnění na snížení nákladů řízení ve smyslu ustanovení § 150 či 151 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů. Okresní soud nepatřičně přihlédl k tomu, že na jedné straně stojí právnická osoba, neboli ekonomicky silnější subjekt, a na druhé straně stojí osoba fyzická. Ústavní stížností napadené rozhodnutí je v rozporu s principem právní jistoty, neboť byly překročeny meze předvídatelného rozhodování.

III.
Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Čtvrtý senát Ústavního soudu se již v minulosti po skutkové i právní stránce obdobnou argumentací stěžovatelky zabýval, a to v usnesení sp. zn. IV. ÚS 1101/12 ze dne 25. 4. 2012 (dostupné na http://nalus.usoud.cz), přičemž shledal, že závěr okresního soudu vedoucí k nepřiznání uplatněných nákladů řízení, jakož i postup, jímž okresní soud k tomuto závěru dospěl, je z hlediska ústavněprávního plně akceptovatelný. Nalézací soud při otázce hodnocení nákladů řízení zohlednil nález Ústavního sodu ze dne 29. 3. 2012 sp. zn. I. ÚS 3923/2011 a dospěl k závěru, že v předmětném případě se jedná toliko o tzv. formulářovou žalobu a z toho důvodu nepřiznal stěžovatelce náklady řízení v plné výši. Dle náhledu Ústavního soudu se okresní soud náklady řízení zabýval, své závěry řádně odůvodnil a z ústavněprávního hlediska mu tak není čeho vytknout.

Jelikož Ústavní soud nezjistil nic, co by svědčilo o existenci neoprávněného zásahu do stěžovatelčiných ústavně zaručených práv, nezbylo mu než její ústavní stížnost odmítnout jako zjevně neopodstatněnou dle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/IV-US-2916/12-1)