# Ústavní soud, sp. zn. IV.ÚS 2910/14

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: IV.ÚS 2910/14
- ECLI: ECLI:CZ:US:2014:4.US.2910.14.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 4. 9. 2014
- Datum zveřejnění: 18. 9. 2014

## Výrok

Návrh se odmítá.

## Odůvodnění

Ústavní soud obdržel podání navrhovatele, označené jako ústavní stížnost proti shora uvedenému rozhodnutí okresního soudu, které ovšem nesplňovalo náležitosti ústavní stížnosti podle ustanovení § 27 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o Ústavním soudu").

Jak z podání, tak i z přiloženého rozhodnutí je patrné, že usnesením bylo zastaveno trestní stíhání spoluvězně navrhovatele. Ten byl stíhán pro přečin ublížení na zdraví, podle § 146 odstavce 1 trestního zákona, přičemž uvedený útok směřoval proti navrhovateli. Navrhovatel ve svém podání brojil proti tomu, že k zastavení řízení nebyl dán důvod, neboť dříve udělený kázeňský trest, jímž byl stíhaný spoluvězeň potrestán bezprostředně po incidentu, nebyl podle navrhovatele přiměřený.

K věci Ústavní soud opakovaně konstatuje, že vymezení trestného činu, stíhání pachatele a jeho potrestání je věcí vztahu mezi státem a pachatelem, za nepostradatelné podmínky, že právě stát svými orgány rozhoduje podle pravidel trestního řízení o tom, zda byl trestný čin spáchán. Když zmíněná pravidla představuje právě trestní řád a jednání fyzické osoby je třeba považovat za trestný čin, pakliže je za takové označeno zákonem (čl. 39 Listiny základních práv a svobod). Podmínky trestnosti jsou dány podmínkami trestní odpovědnosti, mezi něž patří i protiprávní jednání, následek kauzální nexus a zavinění. Jakkoliv trestní řád poskytuje procesní nástroje kromě obviněného (obžalovaného) i dalším osobám (blízkým) viz například § 247 odstavec 2 trestního řádu, zákon o Ústavním soudu upravuje účastenství jinak. K podání ústavní stížnosti je oprávněna osoba, která tvrdí, že rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, byla porušena její práva. (§ 72 odstavec 1 písmeno a) zákona o Ústavním soudu osoba). Z výše uvedeného ovšem plyne, že navrhovatel nebyl účastníkem řízení, v němž bylo rozhodnuto o zastavení řízení stíhaného spoluvězně.

Za daného stavu věci proto Ústavní soud nevyzýval navrhovatele k odstranění vad podání, neboť se jedná o vady neodstranitelné.

Podle ustanovení § 43 odstavce 1 písmene c) zákona o Ústavním soudu soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením odmítne návrh, byl-li podán někým zjevně neoprávněným. V projednávaném případě tato okolnost nastala, a proto nezbylo než návrh podle citovaného ustanovení odmítnout.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/IV-US-2910/14-1)