# Ústavní soud, sp. zn. IV.ÚS 2907/09

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: IV.ÚS 2907/09
- ECLI: ECLI:CZ:US:2009:4.US.2907.09.2
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 1. 12. 2009
- Datum zveřejnění: 10. 12. 2009
- Předmět řízení: právo na soudní a jinou právní ochranu /specifika trestního řízení /monopol soudu na rozhodování o vině a trestu; právo na soudní a jinou právní ochranu /specifika trestního řízení /žádný trestný čin a trest bez (předchozího) zákona
- Klíčová slova: nečinnost, trestní řízení
- Dotčené předpisy: 2/1993 Sb., čl. 39, čl. 40 odst.1; 141/1961 Sb., § 158, § 159a

## Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

## Odůvodnění

Ústavní stížností navrhovatel napadl postup orgánů činných v trestním řízení, jímž bylo reagováno na jeho trestní oznámení a navazující úkony s ním spjaté. Poté, co nastínil rekapitulaci předmětné záležitosti, tvrdil, že tímto postupem byl dotčen ve svých ústavně zaručených základních právech plynoucích z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, čl. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a že jím došlo rovněž k porušení kautel plynoucích z čl. 2 odst. 3 Ústavy ČR.

Z těchto důvodů navrhovatel požadoval, aby Ústavní soud vydal nález, jímž se Inspekci policie ČR, 11. oddělení a Okresnímu státnímu zastupitelství Brno-venkov jednak zakazuje pokračovat v porušování jeho základních práv na soudní a jinou právní ochranu spočívajícím v neúčinně vedeném šetření skutečností nasvědčujících spáchání trestného činu, oznámených dne 6. 3. a 24. 4. 2009, nezákonném ukončení šetření na základě oznámení těchto skutečností nasvědčujících spáchání trestného činu, a dále že se jim přikazuje učinit všechna potřebná šetření a opatření k odhalení skutečností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin a vydat rozhodnutí v souladu s trestním řádem.

Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Dle § 72 odst. 1 písm. a) téhož zákona jsou oprávněni podat ústavní stížnost fyzická nebo právnická osoba podle článku 87 odst. 1 písm. d) Ústavy ČR, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem.

Jak bylo opakovaně konstatováno v ustálené judikatuře Ústavního soudu (srov. kupř. nálezy II. ÚS 303/05, I. ÚS 1587/07), právo domáhat se trestního stíhání fyzické či právnické osoby coby ústavně zaručené subjektivní veřejné právo platný právní řád nezná a nezakládá (k tomuto srov. kupř. již usnesení sp. zn. I. ÚS 84/99, Sbírka nálezů a usnesení, sv. 14, s. 291). Řečeno poněkud jinými slovy, "z čl. 39 a čl. 40 odst. 1 Listiny základních práv a svobod lze dovodit charakteristický znak moderního právního státu, podle kterého vymezení trestného činu, stíhání pachatele a jeho trestání je věcí vztahu mezi státem a pachatelem trestného činu. Stát svými orgány rozhoduje podle pravidel trestního řízení o tom, zda byl trestný čin spáchán. Úprava těchto otázek v trestním řádu v dané věci tyto zásady neporušuje a žádné základní právo stěžovatele na takový druh ,satisfakce' v ústavní rovině ve smyslu čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy ČR nezakládá" (takto již usnesení sp. zn. II. ÚS 361/96, Sbírka nálezů a usnesení, sv. 7, s. 345).

Rámec uvedeného dopadá i na stěžovatelem k posouzení předloženou věc, včetně jejích dílčích aspektů, v důsledku čehož Ústavní soud jeho návrh mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků odmítl [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/IV-US-2907/09-2)