# Ústavní soud, sp. zn. IV.ÚS 288/01

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: IV.ÚS 288/01
- ECLI: ECLI:CZ:US:2001:4.US.288.01
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 24. 5. 2001
- Datum zveřejnění: 30. 10. 2007
- Předmět řízení: právo na soudní a jinou právní ochranu; právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces
- Klíčová slova: lhůta/procesněprávní
- Dotčené předpisy: 2/1993 Sb., čl. 36 odst.1, čl. 37 odst.2, čl. 38; 99/1963 Sb., § 47

## Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

## Odůvodnění

Stěžovatel se svým návrhem domáhá zrušení usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. 2. 2000, sp. zn. 12 Co 40/2001, kterým bylo odmítnuto odvolání stěžovatele (z důvodu opožděného podání) proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 8. 8. 2000, sp. zn. 11 C 486/2000. Tímto rozsudkem bylo stěžovateli, jako žalovanému, uloženo zaplatit žalobci částku 204.576,- Kč s 12% úrokem od 22. 11. 1999 do zaplacení a dále byla zamítnuta žaloba o příslušenství pohledávky ve výší dalších 9%. Stěžovateli bylo uloženo zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 28.621,50 Kč k rukám jeho právního zástupce.

Stěžovatel má za to, že odmítnutím odvolání bylo porušeno jeho právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 a 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a dále také právo na zákonného soudce dle čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Tato jeho práva byla podle názoru stěžovatele porušena tím, že nebyl poučen o běhu odvolací lhůty tak, jak je interpretována odvolacím soudem. Obě rozhodnutí nabyla právní moci dne 9. 3. 2001. Stěžovatel tedy žádá o nápravu Ústavní soud.

Dle ustanovení § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. Za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení.

Dle ustanovení § 229 odst. 4 o.s.ř. lze pravomocné rozhodnutí soudu napadnout pro zmatečnost, jestliže odvolání proti rozsudku bylo odmítnuto nebo kterým bylo zastaveno odvolací řízení.

Vzhledem k tomu, že napadeným usnesením bylo odvolání odmítnuto, je žaloba pro zmatečnost, jejíž přípustnost je dána ustanovením § 229 odst. 4 o.s.ř., posledním opravným prostředkem, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje.

Za této situace nezbylo Ústavnímu soudu než návrh dle ustanovení § 43 odst. 1 písm.e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, jako nepřípustný odmítnout, neboť stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/IV-US-288/01-01)