# Ústavní soud, sp. zn. IV.ÚS 2866/18

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: IV.ÚS 2866/18
- ECLI: ECLI:CZ:US:2019:4.US.2866.18.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 5. 3. 2019
- Datum zveřejnění: 25. 3. 2019
- Předmět řízení: právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /ústavnost a spravedlivost rozhodování obecně
- Klíčová slova: poplatek/soudní, poplatek/osvobození
- Dotčené předpisy: 2/1993 Sb./Sb.m.s., čl. 36 odst.1; 99/1963 Sb., § 138

## Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

## Odůvodnění

Napadeným usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích (dále jen "krajský soud") bylo potvrzeno usnesení soudního exekutora JUDr. Juraje Podkonického, Ph. D., Exekutorský úřad Praha 6, Evropská 663/132 (dále jen "soudní exekutor"), ze dne 11. 1.2018, č. j. 067 EX 2913/05-1175, kterým nebylo stěžovatelům (povinným) přiznáno osvobození od soudních poplatků za dovolání. Dovolání stěžovatelů směřovalo proti usnesení krajského soudu ze dne 1. 8. 2017, sp. zn. 5 Co 620/2017, jímž byla potvrzena dražební vyhláška soudního exekutora.

Stěžovatelé napadají uvedené usnesení, neboť nesouhlasí se závěrem, že v jejich případě jde o bezúspěšné uplatňování práva; jsou přesvědčeni o porušení svého práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, zásady rovnosti účastníků a libovůli krajského soudu.

Ústavní stížnost byla podána včas, osobou oprávněnou a řádně zastoupenou advokátem v souladu s § 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu (dále jen "zákon o Ústavním soudu"); je sice přípustná ve smyslu § 75 odst. 1 téhož zákona, avšak je zjevně neopodstatněná.

Ústavní soud není vrcholem soustavy soudů a zásadně není oprávněn zasahovat do jejich rozhodovací činnosti; může tak učinit jen tehdy, shledá-li současně porušení základního práva či svobody. Nepřisvědčil-li krajský soud stěžovatelům, splnění předpokladů pro osvobození od soudních poplatků posoudil odlišně od jejich představ a své právní posouzení přiléhavě a dostatečným způsobem odůvodnil (což se stalo), jde o závěr nezávislého soudu, který Ústavní soud zásadně nepřezkoumává.

Krajský soud odůvodnil své rozhodnutí odkazem na průběh exekučního řízení zahájeného již v roce 2005, ve kterém stěžovatelé své dluhy neplní, a veškeré řádné i mimořádné opravné prostředky využívají především k oddálení provedení exekuce prodejem jejich nemovitých věcí. Podle krajského soudu byla sice naplněna jedna podmínka pro osvobození od soudních poplatků (odůvodněnost poměrů stěžovatelů); ani částečné osvobození však nebylo podle soudu možné stěžovatelům přiznat, protože jde z jejich strany o svévolné a zřejmě bezúspěšné uplatňování a bránění práva; takovému závěru Ústavní soud nemá důvod oponovat.

Ústavní soud proto ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný. Usnesení obsahuje jen stručné odůvodnění (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/IV-US-2866/18-1)