# Ústavní soud, sp. zn. IV.ÚS 2865/13

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: IV.ÚS 2865/13
- ECLI: ECLI:CZ:US:2013:4.US.2865.13.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 15. 10. 2013
- Datum zveřejnění: 1. 11. 2013
- Předmět řízení: právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /ústavnost a spravedlivost rozhodování obecně
- Klíčová slova: náklady řízení, náhrada
- Dotčené předpisy: 2/1993 Sb./Sb.m.s., čl. 36 odst.1; 99/1963 Sb., § 202 odst.2

## Výrok

Ústavní stížnost a návrh s ní spojený se odmítají.

## Odůvodnění

Pro důvody zevrubně v ústavní stížnosti vyložené se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozsudečného výroku, jímž bylo žalované Anně Kučerové (ve sporu o zaplacení jízdného včetně přirážky v celkové výši 1.008,- Kč) uloženo zaplatit stěžovatelce náhradu nákladů řízení ve výši 300,- Kč.

Stejné či podobné výhrady proti náhradově nákladovým výrokům rozsudků nalézacího soudu, vydaných v obdobných sporech, uplatnila stěžovatelka předtím v celé řadě ústavních stížností, přičemž Ústavní soud ústavní stížnost projednávanou pod sp. zn. I. ÚS 988/12 zamítl, v ostatních rozhodnutých věcech byly stěžovatelčiny návrhy odmítnuty jako zjevně neopodstatněné. Rozhodovací důvody, pro něž Ústavní soud nemohl stěžovatelčině argumentaci přisvědčit, jsou pregnantně v citovaném nálezu i odmítacích usneseních Ústavního soudu vyloženy a jsou stěžovatelce nepochybně známy; postačí proto na ně pouze odkázat, neboť opakovat již mnohokráte řečené postrádá jakýkoliv smysl.

Jde-li o návrh s ústavní stížností spojený, z předchozích odmítacích usnesení Ústavního soudu, vydaných ve stěžovatelčině věci, plyne, že jde o návrh akcesorický, sdílející (tak) osud ústavní stížnosti (viz usnesení ze dne 9. 10. 2012 sp. zn. II. ÚS 3664/12 a ze dne 4. 10. 2012 sp. zn. III. ÚS 3487/12), kterému ani nelze přiznat jakoukoliv opodstatněnost, pokud by stěžovatelka snad byla osobou oprávněnou k jeho podání (viz usnesení ze dne 8. 10. 2012 sp. zn. IV. ÚS 3477/12). Bylo by přitom i v tomto bodě zcela zbytečné znovu opakovat to, co již bylo řečeno, a proto Ústavní soud stěžovatelku odkazuje na odůvodnění citovaných rozhodnutí.

Z těchto důvodů Ústavní soud podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení jako návrh zjevně neopodstatněný odmítl, a návrh na zrušení ustanovení § 202 odst. 2 občanského soudního řádu pak rovněž odmítl, a to podle § 43 odst. 2 písm. b) ve spojení s § 43 odst. 2 písm. a), event. odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/IV-US-2865/13-1)