# Ústavní soud, sp. zn. IV.ÚS 2815/08

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: IV.ÚS 2815/08
- ECLI: ECLI:CZ:US:2008:4.US.2815.08.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 2. 12. 2008
- Datum zveřejnění: 29. 12. 2008
- Dotčené předpisy: 2/1993 Sb., čl. 36 odst.1

## Výrok

Návrh se odmítá.

## Odůvodnění

Návrhem na zahájení řízení o ústavní stížnosti stěžovatelka napadla v záhlaví uvedená rozhodnutí obecných soudů s tvrzením, že jimi došlo k porušení jejích ústavně zaručených základních práv zakotvených v čl. 26 odst. 1 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Učinila tak s blíže odůvodněnou argumentací, upínající se k rozhodnutím soudů I. a II. stupně, přičemž ve vztahu k obsahu odůvodnění rozhodnutí Nejvyššího soudu žádné konkrétní výhrady neuplatnila. Následně se domáhala, aby Ústavní soud předmětná rozhodnutí nálezem zrušil.

Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným. Obdobně je povinen postupovat soudce zpravodaj, je-li návrh podán po lhůtě stanovené zákonem pro jeho podání [§ 43 odst. 1 písm. b), odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Jak bylo zjištěno z obsahu odůvodnění v záhlaví uvedeného usnesení Nejvyššího soudu, tento odmítl dovolání stěžovatelky z důvodu, že není přípustné [§ 243b odst. 5, § 218 písm. c) o. s. ř.], a to s poukazem na důvody obsažené v usnesení téhož soudu uveřejněného pod č. 58/2002 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. V této části petitu návrhu stěžovatelky bylo nutno ústavní stížnost posoudit jako návrh zjevně neopodstatněný.

Ohledně rozsahu petitu požadujícího zrušení usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 11. června 2008 č. j. 2 Ko 122/2008-32 a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. dubna 2008 č. j. 89 K 80/2007-23 promítá se potom popsaná procesní situace v tom, že pro aplikaci výjimky uvedené v § 72 odst. 4 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nejsou splněny náležité předpoklady; když k odmítnutí stěžovatelkou podaného dovolání nedošlo v důsledku kvalifikace tohoto odmítnutí jako nepřípustného z důvodů závisejících na uvážení orgánu, jenž o něm rozhodoval, které citované ustanovení předjímá. Z toho posléze plyne, že v této části byla ústavní stížnost podána po lhůtě k tomu zákonem stanovené [§ 72 odst. 3, 4 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Na základě uvedených důvodů bylo proto mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků rozhodnuto, jak ve výroku usnesení obsaženo [§ 43 odst. 1 písm. b), odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/IV-US-2815/08-1)