# Ústavní soud, sp. zn. IV.ÚS 2771/18

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: IV.ÚS 2771/18
- ECLI: ECLI:CZ:US:2018:4.US.2771.18.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 11. 9. 2018
- Datum zveřejnění: 27. 9. 2018
- Předmět řízení: právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /ústavnost a spravedlivost rozhodování obecně
- Klíčová slova: svéprávnost, opatrovník, zástupce
- Dotčené předpisy: 2/1993 Sb./Sb.m.s., čl. 36 odst.1; 99/1963 Sb., § 138 odst.1

## Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

## Odůvodnění

Výše uvedeným usnesením Okresní soud v Prostějově zamítl návrh stěžovatele na ustanovení právního zástupce pro dovolací řízení a pro řízení o ústavní stížnosti; Krajský soud v Brně svým napadeným usnesením potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně.

Stěžovatel ve své včas podané ústavní stížností splňující požadavky zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), především podrobně popisuje okolnosti vlastního řízení o omezení jeho svéprávnosti a ustanovení opatrovníka, které považuje za nedůvodné a zasahující do jeho zaručených práv [čl. 7 odst. 2 a 10 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina")]. Rozhodnutími o neustanovení právního zástupce měly obecné soudy odepřít stěžovateli možnost přístupu k Ústavnímu soudu a tím jej zkrátit v právu zakotveném v čl. 36 odst. 1 Listiny.

Z napadeného usnesení krajského soudu je patrné, že stěžovatel podal k okresnímu soudu nejprve žádost o ustanovení advokáta k podání ústavní stížnosti, následně pak i k podání dovolání, aniž by přiložil jakýkoliv, byť blanketní, návrh ústavní stížnosti či dovolání.

Podobné návrhy jsou podle závěrů soudů zřejmě bezúspěšným uplatňováním práva (ve vztahu k dovolání). Obecný soud neustanovuje zástupce k podání ústavní stížnosti. Stěžovatel byl přitom poučen, a z řady podání k Ústavnímu soudu je patrné, že si i byl vědom možnosti požádat o ustanovení zástupce k podání ústavní stížnosti Českou advokátní komoru. Jak je přitom z příloh zaslaných stěžovatelem v projednávané věci patrné, pomíjí stěžovatel i skutečnost, že takovou žádost musí učinit sám a nikoliv prostřednictvím jiné (právnické) osoby.

Proto není možné dovozovat zkrácení stěžovatele v jeho zaručených právech ze zákonného postupu obecných soudů. Podle čl. 36 odst. 1 Listiny se může každý domáhat svého práva u nezávislého soudu zákonným postupem, soudy pak podle čl. 90 Ústavy České republiky poskytují ochranu právům zákonem stanoveným způsobem. Za dané situace Ústavní soud stěžovatelem tvrzený zásah neshledal.

Podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu proto senát mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný.

Dodatečně stěžovatel navrhl projednat věc mimo pořadí podle ustanovení § 39 zákona o Ústavním soudu; s ohledem na charakter podání neměl Ústavní soud důvod odkládat rozhodnutí o věci, a proto ji vyřídil bezodkladně.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/IV-US-2771/18-1)