# Ústavní soud, sp. zn. IV.ÚS 2764/11

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: IV.ÚS 2764/11
- ECLI: ECLI:CZ:US:2011:4.US.2764.11.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 21. 12. 2011
- Datum zveřejnění: 16. 1. 2012

## Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

## Odůvodnění

Dne 22. 9. 2011 obdržel Ústavní soud návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu § 72 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), jehož prostřednictvím se stěžovatelka domáhala zrušení v záhlaví označených rozhodnutí orgánů veřejné moci, jakož i odstranění povinného právního zastoupení při podání dovolání, kasační a ústavní stížnosti a zajištění osvobození těchto řízení od soudních poplatků.

Dříve než se Ústavní soud mohl zabývat věcnou stránkou ústavní stížnosti, byl povinen zkoumat, zda návrh splňoval veškeré formální a obsahové náležitosti vyžadované zákonem o Ústavním soudu, přičemž shledal, že tomu tak nebylo, neboť stěžovatelka mimo jiné nerespektovala ustanovení § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, jež ukládá fyzickým a právnickým osobám povinnost být v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem. Na existenci této vady byla stěžovatelka upozorněna přípisem ze dne 5. 10. 2011, jímž jí současně byla stanovena lhůta pro její odstranění v délce 30 dnů, počínající dnem doručení výzvy. Tato lhůta byla následně k žádosti stěžovatelky prodloužena do 16. 12. 2011, přičemž stěžovatelka byla informována, že se jedná o konečný termín (stěžovatelce byla nejprve lhůta prodloužena do 9. 12. 2011, nicméně z důvodu nesprávného vyplnění doručenky ze strany poštovní doručovatelky zaslal Ústavní soud stěžovatelce přípis s informací o prodloužení lhůty opakovaně, přičemž konec lhůty stanovil na 16. 12. 2011). Stěžovatelka reagovala na toto sdělení žádostí o další prodloužení lhůty k odstranění vad podání, a to do 31. 1. 2012 či vhodněji do 31. 3. 2012.

Ústavní soud již další žádosti stěžovatelky o prodloužení lhůty k odstranění vad podání nevyhověl, neboť nemohl odhlédnout od skutečnosti, že již při podání ústavní stížnosti bylo navrhovatelce z jiných řízení vedených u Ústavního soudu (a to již od roku 2004) známo, jaké náležitosti má návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem obsahovat, jakož i to, že v řízení před Ústavním soudem je vyžadováno povinné zastoupení advokátem. Uvedené potvrzuje návrh stěžovatelky, obsažený v textu ústavní stížnosti, aby Ústavní soud odstranil povinné zastoupení advokátem při podání mimo jiné i ústavní stížnosti. Ústavnímu soudu je z jeho činnosti dále známo, že Česká advokátní komora vyřizuje žádosti o určení advokáta maximálně do dvou až tří týdnů. Z předestřeného časového přehledu jednotlivých událostí je tedy zřejmé, že stěžovatelka měla dostatek času si právní zastoupení zajistit, neboť od podání její ústavní stížnosti uplynuly téměř tři měsíce. O možnosti obrátit se na Českou advokátní komoru přitom byla poučena jak v případě svých předchozích podání, tak i v nyní projednávané věci výzvou ze dne 5. 10. 2011.

Jelikož stěžovatelka ve stanovené lhůtě vytýkanou vadu neodstranila, nezbylo Ústavnímu soudu než ústavní stížnost odmítnout dle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu. Osud ústavní stížnosti sdílí rovněž akcesorický návrh stěžovatelky na zrušení povinného právního zastoupení (v otázce stěžovatelkou zpochybňované ústavnosti ustanovení § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu lze pro úplnost odkázat na usnesení Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 44/04, dostupné na http://nalus.usoud.cz).

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/IV-US-2764/11-1)