# Ústavní soud, sp. zn. IV.ÚS 2634/16

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: IV.ÚS 2634/16
- ECLI: ECLI:CZ:US:2016:4.US.2634.16.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 30. 8. 2016
- Datum zveřejnění: 14. 9. 2016
- Předmět řízení: právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /ústavnost a spravedlivost rozhodování obecně
- Klíčová slova: obnova řízení, správní soudnictví
- Dotčené předpisy: 2/1993 Sb./Sb.m.s., čl. 36 odst.1; 150/2002 Sb., § 114 odst.1

## Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

## Odůvodnění

Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 8. 3. 2016, č. j. 38 Ad 39/2013-96, odmítl návrh stěžovatelky na obnovu řízení, které bylo skončeno rozsudkem ze dne 12. 8. 2014, o žalobě proti odvolacímu rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí, jímž byla pravomocně zamítnuta její žádost o dávku státní sociální podpory - příspěvek na bydlení od 1. 7. 2013. Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 26. 5. 2016, č. j. 5 Ads 75/2016-38, zamítl kasační stížnost stěžovatelky proti usnesení krajského soudu; vyšel z toho, že podle § 114 odst. 1 s. ř. s. není obnova řízení daného typu přípustná.

Proti rozsudku Nejvyššího správního soudu se stěžovatelka brání ústavní stížností doručenou dne 8. 8. 2016 a navrhuje, aby Ústavní soud rozhodnutí zrušil. Namítá zásah do práv podle čl. 30, čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, který spatřuje v tom, že obnova řízení nebyla připuštěna, přestože pro ni má přiznání příspěvku na bydlení zásadní význam. Vyjadřuje pochybnosti o ústavní konformitě ustanovení § 114 odst. 1 s. ř. s., byť v tomto směru neuplatňuje žádný procesní návrh (petit).

Ústavní stížnost byla podána včas, osobou oprávněnou a stěžovatelka je v souladu s § 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), zastoupena advokátem; rovněž není nepřípustná podle § 75 odst. 1 téhož zákona.

Stěžovatelka spatřuje zásah do svých ústavně zaručených práv v nevyhovění jejímu návrhu na obnovu řízení. Ústavní soud konstatuje, že ustanovení § 114 odst. 1 s. ř. s., z něhož obecné soudy vycházely, je jednoznačné a bez prostoru k výkladovým variantám stanoví, že obnova řízení před správními soudy je přípustná výhradně proti rozsudku vydanému v řízení o ochraně před nezákonným zásahem správního orgánu nebo ve věcech politických stran a hnutí. Samo o sobě nezavdává prostor pro pochybnosti o své ústavnosti [srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 10. 5. 2010, sp. zn. IV. ÚS 680/10, ze dne 18. 2. 2010, sp. zn. II. ÚS 3163/09, nebo ze dne 17. 10. 2007, sp. zn. I. ÚS 776/07, dostupná na http://nalus.usoud.cz)]. Zákonná úprava odpovídá koncepci soudního přezkumu rozhodnutí správních orgánů podle § 65 a násl. s. ř. s.; obnova soudního řízení přichází v úvahu pouze tehdy, není-li možné dosáhnout obnovy výchozího správního řízení, o kterou má účastník usilovat především.

Na základě výše uvedených důvodů byla ústavní stížnost Ústavním soudem mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením odmítnuta podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/IV-US-2634/16-1)