# Ústavní soud, sp. zn. IV.ÚS 2633/10

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: IV.ÚS 2633/10
- ECLI: ECLI:CZ:US:2010:4.US.2633.10.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 5. 10. 2010
- Datum zveřejnění: 8. 10. 2010
- Předmět řízení: procesní otázky řízení před Ústavním soudem/přípustnost v řízení o ústavních stížnostech/stížnost proti (dílčímu) procesnímu rozhodnutí
- Dotčené předpisy: 141/1961 Sb., § 213

## Výrok

Návrh se odmítá.

## Odůvodnění

S poukazem na porušení svých ústavně zaručených základních práv, zakotvených v čl. 1, čl. 2 odst. 1, 2, čl. 3, čl. 13 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod stěžovatel napadl v záhlaví uvedené rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě, jímž bylo v rámci konaného hlavního líčení vyhověno důkaznímu návrhu zmocněnce poškozeného v označeném trestním řízení. Tvrdil, že takto bylo zasaženo do jeho listovního tajemství, písemností osobní povahy a záznamů, které byly uchovány v jeho soukromí. Namítal a blíže odůvodnil jím nahlíženou nezákonnost soudu při provádění důkazů v hlavním líčení, pročež se domáhal, aby Ústavní soud předmětné usnesení obecného soudu nálezem zrušil.

Dle § 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li nepřípustný.

Již v nálezu sp. zn. III. ÚS 62/95 Ústavní soud v obecné rovině konstatoval, že ústavní soudnictví je vybudováno především na zásadě přezkumu věcí pravomocně skončených, v nichž protiústavnost nelze napravit jiným způsobem, tedy především procesními prostředky, které vyplývají z příslušných právních norem upravujících to které řízení. Trestní řízení je zákonem upravený proces poznávání, zjišťování a hodnocení skutečností, na kterých bude následně vybudováno meritorní rozhodnutí ve věci. Prakticky neustále podléhá kontrole státního zastupitelství a posléze při vlastním rozhodování o meritu věci v těchto souvislostech i soudnímu přezkumu co do jeho zákonnosti (ústavnosti).

I v nyní předložené záležitosti stěžovatele postačí s odkazem na uvedené pouze připojit, že Ústavní soud by takto zcela nepřiměřeně a předčasně zasahoval do rozhodovací činnosti obecných soudů, pokud se posouzení relevantnosti důkazů pro meritum věci, jejich provádění, hodnocení a následného vyvozování závěrů pro konečné rozhodnutí týče.

Vycházeje ze zásady subsidiarity ústavní stížnosti (§ 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a obsahu námitek stěžovatele, nemohl se za tohoto procesního stavu návrhem věcně zabývat, pročež došlo ve shodě se zákonným příkazem k jeho odmítnutí [§ 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/IV-US-2633/10-1)