# Ústavní soud, sp. zn. IV.ÚS 2621/13

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: IV.ÚS 2621/13
- ECLI: ECLI:CZ:US:2013:4.US.2621.13.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 19. 11. 2013
- Datum zveřejnění: 3. 12. 2013
- Předmět řízení: právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /bagatelní věci
- Klíčová slova: pohledávka, směnky, šeky
- Dotčené předpisy: 2/1993 Sb./Sb.m.s., čl. 36 odst.1

## Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

## Odůvodnění

Stěžovatelka se, s odvoláním na porušení čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 7. 11. 2012, který zamítl její žalobu o zaplacení směnečné pohledávky ve výši 480 Kč s příslušenstvím; dále rovněž v záhlaví uvedeného usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 27. 11. 2012, kterým byl zamítnut návrh stěžovatelky na vydání doplňujícího rozsudku ohledně téže částky; a v záhlaví uvedeného usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 15. 7. 2013, kterým bylo usnesení krajského soudu potvrzeno.

Stěžovatelka si je vědoma skutečnosti, že ústavní stížnost, která se dotýká obdobné problematiky (sp. zn. IV. ÚS 4511/12) byla Ústavním soudem odmítnuta, přesto podala tuto ústavní stížnost, neboť se domnívá, že její právní předchůdkyni byla odepřena možnost domáhat se stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu.

Ústavní soud se nejdříve zabýval otázkou, zda jsou naplněny předpoklady meritorního projednání ústavní stížnosti [§ 42 odst. 1, 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu")]. Dospěl k závěru, že ústavní stížnost představuje zčásti návrh podaný po lhůtě stanovené zákonem o Ústavním soudu a zčásti návrh zjevně neopodstatněný.

Podle ustanovení § 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu usnesení o odmítnutí návrhu podle odstavců 1 a 2 musí být písemně vyhotoveno, stručně odůvodněno uvedením zákonného důvodu, pro který se návrh odmítá a musí obsahovat poučení, že odvolání není přípustné.

Ústavní soud konstatuje, že ve vztahu k napadenému rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 7. 11. 2012 č. j. 39 Cm 200/2011-57 jde s ohledem na to, že rozsudek byl doručen právnímu zástupci stěžovatelky již dne 13. 11. 2012, o ústavní stížnost podanou opožděně (ustanovení § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).

Ve vztahu ke zbývajícím rozhodnutím obou soudů, kterými nebylo vyhověno návrhu stěžovatelky na vydání doplňujícího rozsudku ohledně částky 480 Kč s přísl., se jedná o návrh zjevně neopodstatněný. Z ustálené judikatury Ústavního soudu totiž vyplývá, že v případě tzv. bagatelních věcí lze k přezkumu věci z ústavněprávního hlediska přikročit jen ve výjimečných případech zcela evidentní svévole orgánů veřejné moci, neboť tato částka již jen pro svou výši není schopna současně představovat porušení základních práv a svobod (srov. např. usnesení sp. zn. III. ÚS 405/04). O takový případ se nicméně v projednávané věci jednoznačně nejedná.

S ohledem na shora uvedené tak Ústavnímu soudu nezbylo než ústavní stížnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků podle § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu zčásti odmítnout jako podanou po zákonem stanovené lhůtě a podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu zčásti odmítnout jako zjevně neopodstatněnou.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/IV-US-2621/13-1)