# Ústavní soud, sp. zn. IV.ÚS 2537/17

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: IV.ÚS 2537/17
- ECLI: ECLI:CZ:US:2017:4.US.2537.17.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 5. 9. 2017
- Datum zveřejnění: 22. 9. 2017

## Výrok

Návrh se odmítá.

## Odůvodnění

Podáním, doručeným Ústavnímu soudu dne 10. 8. 2017, se na Ústavní soud obrátil navrhovatel Jan Houžvička, který napadl, z důvodu údajného porušení práva na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod), jak usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 5. 2017 č. j. 3 Afs 62/2017-37, jímž bylo zastaveno řízení o kasační stížnosti navrhovatele, tak i usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci ze dne 1. 2. 2017 č. j. 59 Af 14/2016-55, které již dříve napadl kasační stížností. Předmětným rozhodnutím krajský soud zastavil řízení o žalobě navrhovatele proti rozhodnutí žalovaného Odvolacího finančního ředitelství se sídlem v Brně, Masarykova 31, ze dne 11. 12. 2015 č. j. 43340/15/5100-31462-809436 z důvodu nezaplacení soudního poplatku podle ustanovení § 47 písm. c) soudního řádu správního.

Podání navrhovatele nesplňuje formální náležitosti a předpoklady stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Ustanovení § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu ukládá jak fyzickým, tak i právnickým osobám, jako účastníkům řízení před Ústavním soudem, povinnost být zastoupen advokátem v rozsahu stanoveným zvláštními předpisy. Navrhovatel při podání předmětné ústavní stížnosti zastoupen advokátem nebyl.

Navrhovatel se na Ústavní soud obrací od roku 2009 opakovaně, přičemž byl již vícekrát vyzýván k odstranění vad svých návrhů a poučen o nezbytnosti právního zastoupení v řízení před Ústavním soudem pod sankcí odmítnutí návrhu (k tomu viz např. usnesení sp. zn. IV. ÚS 3790/13, sp. zn. III. ÚS 2344/13, sp. zn. I. ÚS 4024/14, sp. zn. I. ÚS 44/15, sp. zn. 112/15, sp. zn. III. ÚS 2106/17 a řada dalších). Ústavní soud tak nemá pochybnosti, že navrhovatel byl řádně seznámen s požadavky kladenými zákonem na návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem, včetně povinnosti být v tomto řízení zastoupen advokátem, a to již při podání ústavní stížnosti.

Není nutné, aby se poučení o povinnosti řádného zastoupení navrhovateli dostalo vždy v každém jeho novém podání, jestliže se tak stalo v mnoha předchozích případech. Setrvání na požadavku vždy nového a stále stejného poučení by bylo postupem neefektivním a formalistickým, neboť navrhovatel takové poučení zjevně úmyslně nerespektuje.

Ústavní soud proto shledal důvody pro přiměřenou aplikaci ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a návrh pro neodstranění vad odmítl.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/IV-US-2537/17-1)