# Ústavní soud, sp. zn. IV.ÚS 2414/14

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: IV.ÚS 2414/14
- ECLI: ECLI:CZ:US:2015:4.US.2414.14.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 18. 2. 2015
- Datum zveřejnění: 12. 3. 2015
- Dotčené předpisy: 396/2012 Sb., čl. II odst.4

## Výrok

Ústavní stížnost a návrh s ní spojený se odmítají.

## Odůvodnění

1. Ústavní stížností ze dne 17. 7. 2014, která byla Ústavnímu soudu doručena dne 18. 7. 2014, se stěžovatel domáhal zrušení výroků II. v záhlaví uvedených rozhodnutí, která byla vydána stěžovatelem jako soudním exekutorem a jimiž bylo v souladu s bodem 4 čl. II zákona č. 396/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, rozhodnuto o tom, že stěžovatel jako soudní exekutor nemá právo na náhradu nákladů řízení v souvislosti se zastavením předmětných exekucí. Stěžovatel v této souvislosti vyjádřil přesvědčení, že tato jeho rozhodnutí představují tzv. jiný zásah orgánu státní moci ve smyslu § 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), jímž došlo k porušení čl. 1 odst. 1, čl. 2 odst. 3 a 4, čl. 90 Ústavy České republiky, čl. 1, čl. 2 odst. 2 a 3, čl. 3 odst. 1, čl. 4, čl. 9 odst. 1, čl. 11 odst. 1 a 4, čl. 26 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 4 odst. 2 a čl. 14 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

2. Dříve než může Ústavní soud přistoupit k projednání a rozhodnutí věci samé, musí prověřit, zda jsou splněny všechny formální podmínky stanovené pro ústavní stížnost zákonem o Ústavním soudu.

3. Podle ustanovení § 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu platí, že ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem.

4. S přihlédnutím ke shora uvedenému a dále k tomu, že stěžovatel vystupoval při rozhodování o otázce náhrady nákladů řízení nikoli jako účastník takového řízení, ale jako orgán veřejné moci vykonávající svěřenou státní moc, který vydává rozhodnutí na základě zákonného zmocnění, dospěl Ústavní soud k závěru, že návrh stěžovatele představuje návrh podaný někým zjevně neoprávněným ve smyslu § 43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu. To proto, že stěžovatel, který v předmětné věci vystupoval jako orgán veřejné moci, nemohl být v tomto postavení zároveň nositelem základních práv a svobod, jak Ústavní soud již ostatně konstatoval v několika předchozích rozhodnutích o ústavních stížnostech téhož stěžovatele (viz např. usnesení sp. zn. IV. ÚS 1849/13 ze dne 11. 7. 2013, sp. zn. IV. ÚS 1132/14 ze dne 25. 6. 2014, sp. zn. IV. ÚS 2658/14 ze dne 20. 8. 2014, sp. zn. I. ÚS 121/14 ze dne 27. 10. 2014, sp. zn. I. ÚS 636/14 ze dne 28. 7. 2014 či sp. zn. II. ÚS 918/14 ze dne 3. 9. 2014). Závěry, které byly naznačeny v právě uvedených rozhodnutích a na něž Ústavní soud v podrobnostech odkazuje i nyní souzené věci, se dle názoru Ústavního soudu plně uplatní i při posouzení současného návrhu stěžovatele, byť zde stěžovatel využil jinou právní kvalifikaci domnělého zásahu, když svým návrhem nebrojil proti "rozhodnutí", ale proti "jinému zásahu orgánu veřejné moci".

5. Protože Ústavní soud dospěl k závěru o nedostatku aktivní legitimace navrhovatele, nevyzýval Ústavní soud již stěžovatele k odstranění vad jeho ústavní stížnosti spočívajících v tom, že stěžovatel v rozporu s ustanovením § 72 odst. 6 zákona o Ústavním soudu k ústavní stížnosti nepřiložil kopie rozhodnutí napadených ústavní stížností.

6. S ohledem na výše uvedené tak Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost v souladu s ustanovením § 43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením odmítnout.

7. Návrh na zrušení ustanovení bodu 4 čl. II zákona č. 396/2012 Sb. poté jako návrh akcesorický sdílí podle ustálené judikatury Ústavního soudu právní osud opožděné ústavní stížnosti.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/IV-US-2414/14-1)