# Ústavní soud, sp. zn. IV.ÚS 230/99

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: IV.ÚS 230/99
- ECLI: ECLI:CZ:US:1999:4.US.230.99
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 24. 5. 1999
- Datum zveřejnění: 30. 10. 2007
- Předmět řízení: základní práva a svobody/právo vlastnit a pokojně užívat majetek; právo na soudní a jinou právní ochranu
- Klíčová slova: obnova řízení, vlastnické právo/omezení
- Dotčené předpisy: 50/1976 Sb., čl.; 71/1967 Sb., § 62 odst.1 písm.a, § 62 odst.1 písm.e

## Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

## Odůvodnění

Podáním, doručeným Ústavnímu soudu dne 7. 5. 1999, se navrhovatelé domáhají zrušení rozhodnutí Ministerstva pro místní rozvoj ČR, regionální pracoviště pro brněnskou oblast, ze dne 3. 3. 1999, č.j. MMR-31/99. Tímto rozhodnutím bylo zamítnuto odvolání navrhovatelů směřující proti rozhodnutí Okresního úřadu Třebíč - referátu regionálního rozvoje - ze dne 11. 4. 1998, č.j. 108-1370/98-Bö, kterým bylo v mimoodvolacím řízení podle § 65 odst. 2 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení, zrušeno rozhodnutí Městského úřadu Třebíč, odboru výstavby a životního prostředí, ze dne 23. 9. 1996, č.j. 1756/96-Ga/Bá, kterým se nařizuje obnova řízení ve věci stavebního řízení, vedeného pod č.j. výst. 1360/95-332/2-Ko, ze dne 1. 9. 1995 (stavební povolení) a, č.j. výst. 2650/95-332/2-Ko, ze dne 20. 2. 1996 (kolaudační rozhodnutí), na stavbu sila na obilí 2 ks věže OH 09130 Vítkovice na poz. p.č.909 k.ú. V., okres Třebíč. Navrhovatelé v odůvodnění své ústavní stížnosti uvádějí, že správní orgány v dosavadních řízeních porušily čl. 11 odst. 1 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina").
Ústavní soud se ve vztahu k výše označeným rozhodnutím zabýval otázkou, zda je proti nim ve smyslu § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, ústavní stížnost přípustná, totiž, zda stěžovatel vyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práv poskytuje. V daném případě je nutno uvést, že ústavní stížností napadená rozhodnutí orgánů veřejné moci jsou rozhodnutími vydanými v řízení o přezkoumání rozhodnutí mimo odvolací řízení, v rámci něhož bylo rozhodnutí stavebního úřadu o nařízení obnovy předmětných řízení posouzeno nejen po stránce procesní, ale i po stránce věcné. Z koncepce správního soudnictví zakotvené v části páté občanského soudního řádu (§ 244 o.s.ř. a násl.) plyne, že se tedy jedná o rozhodnutí, k jejichž přezkoumání jsou oprávněny obecné soudy, a to ve smyslu § 247 odst. 1 o.s.ř. na základě žaloby podané osobou, která tvrdí, že byla na svých právech zkrácena rozhodnutím správního orgánu, a žádá, aby soud přezkoumal zákonnost takového rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že Ústavní soud z obsahu stěžovatelova podání zjistil, že proti výše označeným rozhodnutím orgánů veřejné moci se stěžovatel nebránil žalobou v rámci správního soudnictví, dospěl k závěru, že ve smyslu § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje.
S ohledem na uvedené proto Ústavnímu soudu nezbylo, než návrh jako nepřípustný podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, odmítnout.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/IV-US-230/99-99)