# Ústavní soud, sp. zn. IV.ÚS 228/01

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: IV.ÚS 228/01
- ECLI: ECLI:CZ:US:2001:4.US.228.01
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 15. 10. 2001
- Datum zveřejnění: 30. 10. 2007
- Předmět řízení: základní práva a svobody/právo vlastnit a pokojně užívat majetek; základní práva a svobody/právo vlastnit a pokojně užívat majetek/záruka dědění
- Klíčová slova: dědění, vlastnictví
- Dotčené předpisy: 141/1950 Sb., čl.; 2/1993 Sb., čl. 11, čl. 36; 97/1963 Sb., čl.

## Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

## Odůvodnění

Stěžovatelé se domáhají zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí obecných soudů, když tvrdí, že byla porušena jejich práva zakotvená v čl. 11 a v čl. 38 Listiny základních práv a svobod.

Jak je patrno z obsahu připojeného spisu Okresního soudu v Rakovníku, sp.zn. 3 C 159/97, byl rozsudek uvedeného soudu, čj. 3 C 159/97 - 99, ze dne 25. 1. 2000, ve výroku o věci samé potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Praze, čj. 30 Co 575/2000 - 125, ze dne 24. 1. 2001, přitom tímto rozhodnutím odvolacího soudu nebylo vyhověno návrhu stěžovatelů na připuštění dovolání, který v souladu s ust. § 239 vznesli. Dovolání proti ústavní stížností napadenému rozhodnutí Krajského soudu v Praze však již stěžovatelé nepodali, a nevyužili tak možnosti dané jim citovaným ustanovením v jeho odstavci druhém.

Dle ustanovení § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje, za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení. Jelikož stěžovatelé mohli využít institutu dovolání a toto neučinili, je jejich ústavní stížnost ve smyslu shora citovaného ustanovení nepřípustná.

Za této situace nezbylo Ústavnímu soudu než ústavní stížnost dle § 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jako nepřípustnou odmítnout.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/IV-US-228/01-01)