# Ústavní soud, sp. zn. IV.ÚS 2261/08

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: IV.ÚS 2261/08
- ECLI: ECLI:CZ:US:2008:4.US.2261.08.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 30. 9. 2008
- Datum zveřejnění: 22. 10. 2008
- Předmět řízení: právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /ústavnost a spravedlivost rozhodování obecně
- Klíčová slova: příslušnost, příslušnost/věcná, soud

## Výrok

Návrh se odmítá.

## Odůvodnění

Včas podanou, jakož i z pohledu ostatních zákonných náležitostí formálně bezvadnou ústavní stížností napadl stěžovatel v záhlaví označené usnesení Vrchního soudu v Praze s tvrzením, že jím došlo k porušení ústavních kautel zakotvených v čl. 1 Ústavy ČR, čl. 1 a čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

Předmětným usnesením tamní soud jednak rozhodl, že "I. K projednání a rozhodnutí věci, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 34 C 54/2008, jsou v prvním stupni příslušné okresní soudy." a dále že "II. Po právní moci tohoto usnesení bude věc postoupena k dalšímu řízení Obvodnímu soudu pro Prahu 7."

Stěžovatel v naraci návrhu popsal skutkové a právní okolnosti pokrývající obsah jeho žaloby, přičemž v návaznosti na ně vyjádřil své přesvědčení, dle něhož by o důvodnosti uplatněného nároku měly rozhodovat v prvním stupni krajské soudy. Proto se domáhal, aby Ústavní soud stížností napadené rozhodnutí nálezem zrušil.

Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Stěžovatelem kritizované rozhodnutí je co do svého závěru výkladem (žalobou stěžovatele) dotčeného právního rámce, jehož kritika v rovině práva jednoduchého není předmětem ústavněprávního posouzení Ústavního soudu, pakliže onen výklad není výrazem svévole. Že jde o tento případ interpretace práva ani stěžovatel netvrdí, nýbrž předkládá svůj právní názor, opřený o odlišnou interpretaci, na řešení věcné příslušnosti soudu. V tomto ohledu rozhodnutí Vrchního soudu v Praze důvody pro kasační zásah Ústavního soudu nezakládá, když v ostatním reflektuje kriteria stran daného rozhodování zákonem stanovená (§ 104a odst. 2, 6, § 169 odst. 2 o. s. ř.).

V důsledku toho Ústavní soud posoudil návrh jako zjevně neopodstatněný, a proto jej mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, odmítl.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/IV-US-2261/08-1)