# Ústavní soud, sp. zn. IV.ÚS 2102/10

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: IV.ÚS 2102/10
- ECLI: ECLI:CZ:US:2010:4.US.2102.10.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 7. 9. 2010
- Datum zveřejnění: 22. 9. 2010
- Předmět řízení: právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /ústavnost a spravedlivost rozhodování obecně
- Klíčová slova: výživné/pro dítě, důkaz/volné hodnocení
- Dotčené předpisy: 2/1993 Sb., čl. 36 odst.1; 94/1963 Sb., § 85 odst.1; 99/1963 Sb., § 132

## Výrok

Návrh se odmítá.

## Odůvodnění

Navrhovatel se domáhal zrušení výše citovaného rozsudku s tím, že dle jeho přesvědčení se soud řádně nevypořádal s uplatněnými odvolacími námitkami, jeho právní závěry považuje za učiněné v rozporu se zněním komentářů zákona o rodině i se skutkovými zjištěními a logikou věci. Poukázal na jednání žalobce poté, co maturitou ukončil studium na gymnáziu, následně opakovaně předčasně skončil studium na vysokých školách, na něž byl přijat, a dále sdělil, že podle jeho názoru přijetí na tzv. vyšší odbornou školu neznamená dosažení vyššího vzdělání žalobce než již docílil. Z uvedených důvodů se proto cítí dotčen v právech, zakotvených v čl. 36 odst. 1 a čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, jakož i v čl. 1 Ústavy České republiky.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu stížností napadeného rozsudku a spisu Okresního soudu v Ostravě sp. zn. 17 C 285/2007 zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Jmenovaný soud v odvolacím řízení přezkoumal rozsudek soudu I. stupně, jímž byl žalovaný (nyní stěžovatel) zavázán přispívat na výživu syna (žalobce) částkou 2.500,- Kč měsíčně a to od 5. 9. 2007 spolu s dlužným výživným ve výši 47.167,- Kč, a s ohledem na skutková zjištění učiněná Okresním soudem v Ostravě důvodně jeho rozhodnutí potvrdil. Nutno konstatovat, že hodnocení důkazů, na základě nichž byl soudem žalobce uznán osobou, která v předmětné době nebyla ve smyslu § 85 odst. 1 zákona o rodině schopna sama se živit, nelze považovat za hodnocení, jež by bylo v rozporu s ústavními principy řádného a spravedlivého procesu a s § 132 občanského soudního řádu, i když třeba poznamenat, že jednání žalobce po ukončení studia maturitou hraničilo s nedostatečnou odpovědností jak při využití možnosti ve studiu pokračovat, tak při snaze zajistit si zaměstnání a prostředky k úhradě životních potřeb.

Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/IV-US-2102/10-1)