# Ústavní soud, sp. zn. IV.ÚS 2083/20

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: IV.ÚS 2083/20
- ECLI: ECLI:CZ:US:2020:4.US.2083.20.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 28. 7. 2020
- Datum zveřejnění: 13. 8. 2020
- Dotčené předpisy: 150/2002 Sb., § 110 odst.2 písm.a

## Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

## Odůvodnění

1. Stěžovatelka podanou ústavní stížností napadla v záhlaví uvedený rozsudek Nejvyššího správního soudu a požadovala jeho zrušení namítajíc porušení jejího práva na řádný a spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
2. Z ústavní stížnosti a napadeného rozsudku se podává, že Nejvyšší správní soud v řízení o kasační stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Brně (dále jen "krajský soud") ze dne 6. 9. 2019 č. j. 62 A 3/2018-260 napadeným rozsudkem zrušil tento rozsudek krajského soudu (I. výrok), zrušil rozhodnutí prvního vedlejšího účastníka ze dne 7. 11. 2017 č. j. KUOK 64492/2017, sp. zn. KÚOK/49727/2009/OSR/7000 a věc mu vrátil k dalšímu řízení (II. výrok) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (III. a IV. výrok).

3. Po přezkoumání, zda ústavní stížnost splňuje procesní a obsahové podmínky stanovené zákonem, dospěl Ústavní soud k závěru, že stěžovatelka dosud nevyčerpala všechny procesní prostředky, které jí zákon k ochraně jejích práv poskytuje. Jde tedy o ústavní stížnost nepřípustnou podle § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), neboť jak vyplývá z výroku napadeného rozsudku, Nejvyšší správní soud zrušil předcházející rozsudek krajského soudu i rozhodnutí prvního vedlejšího účastníka a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

4. Ústavní soud je při svém rozhodování podle čl. 88 odst. 2 Ústavy České republiky vázán pravidly řízení podle zákona o Ústavním soudu. Podle § 75 odst. 1 tohoto zákona je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. Samotná existence pravomocného rozhodnutí ještě splnění této podmínky nezaručuje, pokud řízení ve věci samé dále pokračuje. Řízení, v němž stěžovatelka vystupuje v pozici zúčastněné osoby, vzhledem ke kasačním výrokům rozsudku Nejvyššího správního soudu, dále pokračuje a stěžovatelka má k dispozici zákonné prostředky, kterými může napadnout případné pro ni nepříznivé meritorní rozhodnutí.

5. Z uvedených důvodů soudce zpravodaj podle § 75 odst. 1 a § 43 odst. l písm. e) zákona o Ústavním soudu mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost jako nepřípustnou odmítl.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/IV-US-2083/20-1)