# Ústavní soud, sp. zn. IV.ÚS 203/01

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: IV.ÚS 203/01
- ECLI: ECLI:CZ:US:2001:4.US.203.01
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 26. 7. 2001
- Datum zveřejnění: 30. 10. 2007
- Předmět řízení: základní ústavní principy/demokratický právní stát/princip legality (vázanosti státní moci zákonem)
- Klíčová slova: sociální dávky
- Dotčené předpisy: 100/1988 Sb., čl.; 482/1991 Sb., čl.

## Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

## Odůvodnění

Dne 3. dubna 2001 bylo Ústavnímu soudu doručeno podání, označené jako ústavní stížnost, proti pravomocnému rozhodnutí O.Ú., ze dne 28. února 2001, čj. SV/P/3477/2001/Sm/552 a Magistrátu města Havířova čj. E/SV/548/2001/Ši ze dne 16. ledna 2001.
S ohledem na skutečnost, že podání nesplňovalo náležitosti ústavní stížnosti stanovené v § 30 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon"), stěžovatel nebyl právně zastoupen, vyzval Ústavní soud stěžovatele dopisem za dne 5. dubna 2001, doručeným dne 9. dubna 2001, a dále dopisem ze dne 21. května 2001, doručeným dne 23. května 2001, k odstranění vad ve smyslu § 41 lit. b) zákona. Současně byl stěžovatel vyzván, aby po dohodě se svým právním zástupcem zvážil i jiné opravné prostředky proti napadeným rozhodnutím ve smyslu bodu 2 přiloženého poučení.
Na uvedené výzvy reagoval stěžovatel dopisem ze dne 24. května 2001, kdy Ústavnímu soudu sdělil, že se na základě jeho výzvy obrátil na ČAK, která mu přidělila právního zástupce JUDr. K.N. Poté, co se stěžovatel s ustanoveným právním zástupcem spojil a předložil mu potřebné podklady, ustanovený právní zástupce podal jménem stěžovatele žalobu proti rozhodnutí O.Ú., ze dne 28. února 2001, čj. SV/P/3477/2001/Sm/552, tedy rozhodnutí napadeného ústavní stížností.
Uvedená vada ústavní stížnosti - nedostatek právního zastoupení - však odstraněna nebyla.
Vzhledem k tomu, že stěžovatel ve lhůtě k tomu mu stanovené vady podání neodstranil, nezbylo než ústavní stížnost odmítnout dle ustanovení § 43 odst. 1 lit. a) zákona.
Současně však Ústavní soud konstatuje, že z postupu právního zástupce stěžovatele ve věci je zřejmé, že doposud nebyly vyčerpány veškeré procesní prostředky, které zákon k ochraně práva poskytuje, a proto by jako důvod odmítnutí ústavní stížnosti přicházela v úvahu i nepřípustnost stížnosti dle § 43 odst. 1 lit. e) zákona.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/IV-US-203/01-01)