# Ústavní soud, sp. zn. IV.ÚS 1883/25

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: IV.ÚS 1883/25
- ECLI: ECLI:CZ:US:2025:4.US.1883.25.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 9. 7. 2025
- Datum zveřejnění: 5. 8. 2025
- Předmět řízení: procesní otázky řízení před Ústavním soudem/přípustnost v řízení o ústavních stížnostech/procesní prostředky k ochraně práva/návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu
- Dotčené předpisy: 6/2002 Sb., § 174a

## Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

## Odůvodnění

1. Stěžovatelé figurují jako dlužníci v insolvenčních řízeních vedených u Krajského soudu v Praze. Krajskému soudu podali několik podání, ve kterých argumentují, že řízení mají být pro překážku litispendence zastavena, případně že má dojít k postoupení věci Městskému soudu v Praze do řízení vedeného pod sp. zn. 50 K 82/98. Toto řízení kvůli procesním vadám dle jejich názoru nikdy neskončilo a stávající insolvenční řízení trpí překážkou litispendence. Na tato podání reagoval krajský soud jen tím, že stěžovatelku vyrozuměl o tom, že k překážce litispendence nedošlo.

2. Stěžovatelé se ústavní stížností domáhají zrušení v záhlaví označeného přípisu a toho, aby Ústavní soud nařídil, že insolvenční soud má jejich návrhy projednat a zakázat třetím osobám disponovat s jejich majetkem. Žádají též o přednostní projednání věci. Tvrdí, že krajský soud měl o jejich návrzích rozhodnout usnesením, a že kvůli překážce litispendence měl jejich insolvenční řízení zastavit (nejsou splněny podmínky řízení).

3. Ústavní stížnost je nepřípustná (§ 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu). Stěžovatelé nevyčerpali všechny procesní prostředky k ochraně svých práv, neboť nepodali návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu podle § 174a zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích (tuto skutečnost si Ústavní soud ověřil z insolvenčního rejstříku). Ústavní soud se proto nemůže jejich ústavní stížnosti věcně zabývat: návrh na určení lhůty k procesnímu úkonu je prostředkem, pomocí kterého se stěžovatelé mohou domoci těch procesních úkonů, jejichž potřeba je dle jejich přesvědčení nepochybná a jež podle nich musí být ze zákona učiněny (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 9. 2012 sp. zn. 21 Cul 5/2012).

4. Ústavní soud nad rámec výše uvedeného poznamenává, že insolvenční soudy se s uplatněnými argumenty stěžovatelů o překážce litispendence již několikrát zabývaly (srov. např. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 13. 5. 2025 č. j. KSPH 36 INS 28162/2012, 3 VSPH 170/2025-B-1188, bod 11).

5. Soudce zpravodaj proto ústavní stížnost jako nepřípustnou odmítl [§ 43 odst. 1 písm. e) ve spojení s § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu].

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/IV-US-1883/25-1)
