# Ústavní soud, sp. zn. IV.ÚS 1841/13

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: IV.ÚS 1841/13
- ECLI: ECLI:CZ:US:2013:4.US.1841.13.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 20. 6. 2013
- Datum zveřejnění: 4. 7. 2013
- Předmět řízení: procesní otázky řízení před Ústavním soudem/přípustnost v řízení o ústavních stížnostech/procesní prostředky k ochraně práva/dovolání civilní
- Klíčová slova: opravný prostředek - mimořádný, dovolání
- Dotčené předpisy: 99/1963 Sb., § 237

## Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

## Odůvodnění

Podle platné právní úpravy, tj. ustanovení § 43 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 404/2012 Sb. (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), musí být usnesení o odmítnutí písemně vyhotoveno, stručně odůvodněno uvedením zákonného důvodu, pro který se návrh odmítá a musí obsahovat poučení, že odvolání není přípustné.

Stěžovatel napadá shora uvedené rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě, které mj. obsahuje poučení, že je proti němu přípustné dovolání k Nejvyššímu soudu, přičemž přípustnost dovolání posuzuje dovolací soud. Ustanovení § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu stanoví, že ústavní stížnost je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje, včetně mimořádného opravného prostředku, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout z důvodů závisejících na jeho uvážení.

Stěžovatel sice dovolání podal, ale "z procesní opatrnosti" podal "rovněž ústavní stížnost pro případ, že by ... dovolání bylo jako nepřijatelné odmítnuto". Nereflektoval tak změny v právní úpravě. Jak je zjevné z citovaného platného znění ustanovení § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, po novele provedené zákonem č. 404/2012 Sb., se ústavní stížností může Ústavní soud zabývat až po rozhodnutí o dovolání.

Protože tak stěžovatel prozatím nevyčerpal zákonem poskytnutý prostředek k ochraně práv, resp. o tomto prostředku nebylo rozhodnuto, soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení ústavní stížnost odmítl podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu jako návrh nepřípustný. Důvod k postupu podle § 75 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, soudce zpravodaj neshledal, což ostatně stěžovatel ani nenavrhoval.

Pro úplnost je třeba poznamenat, že Ústavní soud v daném případě nepovažoval za potřebné vyzývat stěžovatele k odstranění vad podání (tj. zejména doložení plné moci a přiložení napadeného rozhodnutí).

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/IV-US-1841/13-1)
