# Ústavní soud, sp. zn. IV.ÚS 1840/20

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: IV.ÚS 1840/20
- ECLI: ECLI:CZ:US:2020:4.US.1840.20.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 14. 7. 2020
- Datum zveřejnění: 11. 8. 2020

## Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

## Odůvodnění

1. Ústavní stížností doručenou Ústavnímu soudu dne 1. 7. 2020 stěžovatel brojí proti v záhlaví uvedeným rozhodnutím.

2. Přestože byl stěžovatel již mnohokrát Ústavním soudem poučen o formálních požadavcích kladených na ústavní stížnost, ani nyní podaný návrh základní formální náležitosti ústavní stížnosti nesplňuje, neboť nebyl naplněn zejména požadavek povinného zastoupení advokátem pro řízení před Ústavním soudem podle § 30 a 31 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").

3. Obecně platí, že je na Ústavním soudu, aby učinil opatření k odstranění vad podání, neboť smyslem výzvy a určení lhůty podle § 41 písm. b) zákona o Ústavním soudu je poučení účastníka o jemu neznámých podmínkách řízení před Ústavním soudem. Teprve nepodaří-li se vytčený nedostatek podání odstranit, jsou vůči stěžovateli vyvozeny nepříznivé právní důsledky v podobě odmítnutí ústavní stížnosti.

4. Jde-li o nyní posuzovanou věc, stěžovatel se na Ústavní soud obrací opakovaně, přičemž byl již mnohokrát vyzýván k odstranění vad ústavní stížnosti, včetně poučení o nezbytnosti právního zastoupení advokátem a upozornění na následky spojené s neodstraněním vad (srov. např. sp. zn. II. ÚS 1845/10, III. ÚS 2998/11, III. ÚS 1588/13, I. ÚS 1117/14, II. ÚS 1616/18, I. ÚS 1/19, III. ÚS 2804/19 či IV. ÚS 1317/20). Stěžovatel tak již byl řádně poučen, jaké náležitosti má obsahovat návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti, a o povinnosti být v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem již při podání ústavní stížnosti, včetně postupu, jak si může advokáta opatřit. Stěžovatel byl výslovně informován o tom, že Ústavní soud zástupce pro řízení neustanovuje, současně byl upozorněn na následky spojené s neodstraněním nedostatku právního zastoupení.

5. V řízení o ústavní stížnosti přitom není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení dostávalo totožnému stěžovateli opakovaně, stalo-li se tak v mnoha předchozích věcech. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem, pak je setrvání na požadavku vždy nového a stále stejného poučení postupem neefektivním a formalistickým.

6. Proto soudce zpravodaj (stejně jako v řízeních o jiných ústavních stížnostech stěžovatele - viz usnesení sp. zn. I. ÚS 4307/18 ze dne 7. 1. 2019 či sp. zn. I. ÚS 2441/18 ze dne 15. 8. 2018 a další; všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz) za přiměřeného použití § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení odmítl.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/IV-US-1840/20-1)