# Ústavní soud, sp. zn. IV.ÚS 1838/18

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: IV.ÚS 1838/18
- ECLI: ECLI:CZ:US:2018:4.US.1838.18.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 28. 6. 2018
- Datum zveřejnění: 1. 8. 2018
- Předmět řízení: procesní otázky řízení před Ústavním soudem/přípustnost v řízení o ústavních stížnostech/procesní prostředky k ochraně práva/žaloba pro zmatečnost
- Klíčová slova: žaloba/pro zmatečnost, opravný prostředek - mimořádný
- Dotčené předpisy: 99/1963 Sb., § 229 odst.1 písm.e

## Výrok

Návrh se odmítá.

## Odůvodnění

Navrhovatelka požaduje zrušit napadené rozsudky, přestože sama pokládá své podání k Ústavnímu soudu za předčasné, neboť současně podala i žalobu pro zmatečnost; pro nejednoznačnost přípustnosti žaloby však z procesní opatrnosti podává i ústavní stížnost. V žalobě pro zmatečnost namítá, že u soudu prvního stupně rozhodl podjatý soudce, v ústavní stížnosti navíc argumentuje nerespektováním judikatury Ústavního soudu k otázce rozsudku pro uznání (sp. zn. I. ÚS 2693/16).

Ústavní soud v minulosti ve své judikatuře (např. v nálezu III. ÚS 62/95) opakovaně vyslovil, že ústavní soudnictví je vybudováno především na zásadě přezkumu věcí pravomocně skončených, v nichž protiústavnost nelze napravit jiným způsobem, tedy především procesními prostředky, které vyplývají z příslušných právních norem upravujících to které řízení. Podle § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), to tedy znamená, že ústavní stížnost představuje zvláštní procesní prostředek k ochraně ústavně zaručených základních práv a svobod, který je vůči ostatním prostředkům, jež jednotlivci slouží k ochraně jeho práv a svobod, ve vztahu subsidiarity. Ochrana ústavnosti není a ani z povahy věci nemůže být úkolem pouze Ústavního soudu, nýbrž je úkolem všech orgánů veřejné moci, v tom rámci zejména obecné justice (viz např. nález sp. zn. III. ÚS 117/2000). Řízení před Ústavním soudem tak nastupuje v případě selhání všech ostatních prostředků, a až po jejich vyčerpání, nejsou-li dány (zvláštní) důvody přijetí ústavní stížnosti (§ 75 odst. 2 zákona o Ústavním soudu). Pokud navrhovatelka učinila podání z důvodu procesní opatrnosti, odkazuje Ústavní soud na svoji relevantní judikaturu k jejím možnostem pro případ odmítnutí odvolání (viz sp. zn. IV. ÚS 254/04 odst. 14. či nejnověji sp. zn. IV. ÚS 3092/16, bod 15.).

Za dané situace navrhovatelka dosud nevyčerpala všechny přípustné prostředky k ochraně svých práv, a proto je návrh nepřípustný.

Podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítl jako nepřípustný.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/IV-US-1838/18-1)