# Ústavní soud, sp. zn. IV.ÚS 1803/11

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: IV.ÚS 1803/11
- ECLI: ECLI:CZ:US:2011:4.US.1803.11.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 2. 8. 2011
- Datum zveřejnění: 16. 8. 2011
- Předmět řízení: právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /právo na projednání věci bez zbytečných průtahů
- Klíčová slova: doručování/neúčinnost doručení, procesní postup
- Dotčené předpisy: 2/1993 Sb., čl. 38 odst.2; 6/2002 Sb., § 174a

## Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

## Odůvodnění

Stěžovatel svou ústavní stížností napadá, s tvrzením porušení práva na soudní ochranu, v záhlaví označené usnesení krajského soudu.

Jak patrno z obsahu ústavní stížnosti i obsahu napadeného rozhodnutí, byl tímto usnesením s řádným zdůvodněním odmítnut podle § 174a odst. 6 zákona č. 6/2002 Sb., návrh stěžovatele ze dne 10. 3. 2001 na určení lhůty k provedení "všech procesních úkonů u souborné námitky neúčinnosti doručení písemností Městského soudu v Brně, podané osobně 20. září 2010".

V důvodech své ústavní stížnosti proti uvedenému usnesení směřující stěžovatel popisuje postup Městského soudu v Brně v jeho občanskoprávních věcech, vedoucí k průtahům řízení, který obsáhle kritizuje, neboť soud podle něj nakládá s jeho návrhy "naprosto vadně (slučuje je bez vydání rozhodnutí do jednoho spisu, přiděluje je exekučnímu soudu, nevypravuje písemnosti, anebo je posílá s nezákonnými pokyny poště a na neudanou doručovací adresu)", namítá neúčinnost doručení všech písemností a oponuje zdůvodnění napadeného usnesení, neboť "není v souladu s procesními pravidly i odporuje zásadám výkonu veřejné moci".

Senát mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Zásah do ústavně zaručených práv stěžovatele Ústavní soud nezjistil. V posuzované věci krajský soud na základě učiněných zjištění a posouzení jím označených podání stěžovatele ve svém rozhodnutí dostatečně objasnil důvody vedoucí jej k odmítnutí návrhu stěžovatele na určení lhůty podle ustanovení § 174a odst. 6 zákona č. 6/2002 Sb., když vysvětlil, že stěžovatel nesplnil svou povinnost specifikovat procesní úkon, jenž má být proveden, přičemž tato povinnost plyne ze samotného znění ustanovení § 174a odst. 2 zákona č. 6/2002 Sb. Na zdůvodnění napadeného rozhodnutí, které Ústavní soud považuje za ústavně konformní, lze tak odkázat. Zásah do práva na soudní ochranu stěžovatele tedy Ústavní soud neshledal a jeho ústavní stížnost proto podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, odmítl.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/IV-US-1803/11-1)