# Ústavní soud, sp. zn. IV.ÚS 18/99

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: IV.ÚS 18/99
- ECLI: ECLI:CZ:US:1999:4.US.18.99
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 16. 2. 1999
- Datum zveřejnění: 30. 10. 2007
- Předmět řízení: Nepřípustnost ústavní stížnosti pro nevyčerpání všech procesních prostředků
- Klíčová slova: správní řízení
- Dotčené předpisy: 140/1961 Sb., § 67 odst.1 písm.c, § 269 odst.1; 18/1992 Sb., § 11 odst.1, § 13; 71/1967 Sb., § 57 odst.1, § 61 odst.1

## Právní věta

Rozhodnutí ministra obrany o zamítnutí žádosti o propuštění z vojska vydané podle § 11 odst. 1 a § 13 zákona č. 18/1992 Sb. , o civilní službě, a § 61 zákona č. 71/1967 Sb. , o správním řízení (správní řád), je přezkoumatelné soudem. Z § 248 občanského soudního řádu (dále jen "o.s.ř.") plyne, že soudy nepřezkoumávají rozhodnutí správních orgánů jen v případech, které jsou výslovně uvedeny v § 248 odst. 1 a 2 o.s.ř. , nebo je podle § 248 odst. 3 o.s.ř. jejich přezkum vyloučen, jsou-li vydána na základě předpisů uvedených v příloze A k občanskému soudnímu řádu , anebo vyloučí-li přezkum zvláštní zákon. Zákon č. 18/1992 Sb. , popř. zákon č. 73/1990 Sb. , o civilní službě, který zákonu č. 18/1992 Sb. předcházel, nejsou v příloze A uvedeny a rovněž zákon č. 18/1992 Sb. soudní přezkum nevylučuje; napadené rozhodnutí není ani rozhodnutím, které lze podřadit pod některý z případů uvedených v § 248 odst. 1 a 2 o.s.ř. , a proto nelze než mít za to, že stěžovatel mohl podat proti rozhodnutí ministra obrany správní žalobu. Jelikož tak neučinil, nevyčerpal před podáním ústavní stížnosti všechny procesní prostředky k ochraně svého práva a ústavní stížnost není přípustná.

## Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

## Odůvodnění

Podle ustanovení § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje; za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení.
O takový případ nepřípustnosti ústavní stížnosti jde i v projednávané věci, nebot' stěžovatel tvrdí, že byl na svých právech zkrácen rozhodnutím ministra obrany České republiky, kterým byl zamítnut rozklad stěžovatele a potvrzeno v prvním stupni vydané rozhodnutí ministra obrany ČR ze dne 26. 10. 1998, zamítající žádost stěžovatele o propuštění z vojska. Rozhodnutí napadené ústavní stížností bylo vydáno na základě ustanovení § 11 odst. 1 a § 13 zákona č. 18/1992 Sb., o civilní službě, a ustanovení § 61 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení, a je tedy rozhodnutím, které je podle obecných ustanovení o správním soudnictví přezkoumatelné soudem. Z ustanovení § 248 o. s. ř. plyne, že soudy nepřezkoumávají rozhodnutí správních orgánů jen v případech, které jsou výslovně uvedeny v citovaném ustanovení v odst. 1 a 2, anebo je podle odst. 3 citovaného ustanovení jejich přezkum vyloučen, jsou-li vydaná na základě předpisů uvedených v příloze A k občanskému soudnímu řádu, nebo vyloučí-li přezkum zvláštní zákon. Zákon 18/1992 Sb., popř. zákon č. 73/1990 Sb., který zákonu č. 18/1992 Sb. předcházel, nejsou v citované příloze A uvedeny, a rovněž zákon č. 18/1992 Sb. soudní přezkum nevylučuje; napadené rozhodnutí není ani rozhodnutím, které lze podřadit pod některý z případů uvedených v odst. 1 či 2 § 248 o. s. ř., a proto nelze než mít za to, že stěžovatel mohl podat proti napadenému rozhodnutí ministra obrany ČR správní žalobu. Jelikož tak neučinil, nevyčerpal před podáním ústavní stížnosti všechny procesní prostředky k ochraně svého práva a ústavní stížnost není přípustná.

Ústavnímu soudu proto nezbylo než ústavní stížnost podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 77/1998 Sb., odmítnout.
Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.
V Brně dne 16. února 1999 JUDr. Vladimír Čermák
Soudce zpravodaj

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/IV-US-18/99-99)